ŠKOLA KOLA OD JOSEFA DRESSLERA

Kniha má čtenářům ukázat, jak se s kolem bavit. Na svých žácích ukazuje Pepa nejčastější chyby, které většině z nás brání využívat kolo ve všech svých možnostech a především radostněji a bezpečněji. Ukazuje, jak zvládat jednotlivé základní dovednosti, jak jezdit v různém prostředí nebo jak ke kolu motivovat děti a ženy.

Mezi žáky jsou např. Tomáš Hanák, Martin Veselovský, Jakub Kohák, Tonya Graves a další známé osobnosti, které ukazují, jak je cyklistika barevná. Každý aktér napsal do knihy také svůj příběh s kolem.

OD BIKE IKONY

Pepa Dressler jedvojnásobný mistr světa v biketrialu, pětinásobný vicemistr světa, mistr Evropy, vítěz světového poháru a dvacetinásobný mistr České republiky. Milovník cyklistiky, učitel jízdy na kole, autor mnoha výukových článků v novinách, časopisech i na internetu. Trenér juniorského Mistra světa a Evropy v biketrialu Laca Janošky a jedné z nejlepších českých bike závodnic Jitky Čábelické.

Za zmínku stojí i jeho kaskadérsky laděné kousky, kdy např. na svém trialovém kole vyskákal až na Petřínskou rozhlednu nebo na Žižkovský vysílač. V současné době se věnuje hlavně výuce správné techniky jízdy na horském kole.

1) Jak se z úspěšného bikera stane autor knih. Je jasné, že kola jsou stále tvým hlavním posláním i zábavou, ale …? Tak nějak postupně. Výukové články jsem začal psát už na začátku devadesátých let. Do různých časopisů a novin. A pak jednoho dne přišla nabídka napsat knížku. Tak jsem se toho chopil, baví mě psát o kole a pomáhat lidem mít větší radost z jízdy na něm.

2) Je těžké napsat knihu a jak vybíráš týmové partnery, aktéry pro knihu? Ano, je, když člověk chce, aby to lidi bavilo současně pomohlo se v technice zlepšovat. Je zatím hodně času od focení, vybírání fotek a popisování až po samotné psaní. S fotografkou Markétou Navrátilovou jsme vybírali žáky, kteří nám přišli rozliční, zajímaví, aby to knížky dali kus sebe. My i čtenáři si jich vážili. A to se myslím podařilo.

3) Říká se, že kolo je láska na celý život, máš to stejně? Já určitě! Mě kolo uchvátilo už v dětství. Snažíme se na našich dětských kempech a na našem kroužku “zapalovat” pro kolo další děti. Ale často se setkáváme s lidmi, kteří objevili kouzlo cyklistiky až v dospělejším věku.

4) My, Češi nejsme zvyklý se sport učit, mění se tento přístup z tvého pohledu, jak moc se chceme učit jízdě na bike, silničce, gravelu nebo…? Já jsem už tolikrát slyšel otázku, co jako učím lidi jezdit na kole, když to každý umí. A já říkám, že na kole u nás umí asi opravdu každý. Ale jak?! A umíme ho správně ovládat, aby nás kolo bavilo a poslouchalo? Cyklistů, kteří to pochopili, začíná být docela dost.

5) Má kniha schopnost posunout a naučit, čím je z tvého pohledu jiná než ostatní? Určitě má. Ukáže vám, že děláte řadu věcí špatně. Jsou to základní dovednosti, které jsme se naučili okoukáváním od druhých. Nicméně ne úplně dobře. Já v knize tyto chyby ukazuji na svých žácích. A v těch se hodně z vás může najít, pochopit ty detaily, které když změníte, tak na kole přejedete mnohem víc cest a zažijete ještě víc radosti.

6) Jaké jsou podle tebe nejčastější chyby cyklistů – amatéru? Já bych to vzal v kostce. Je to hlavně pohled. Většinou se cyklisté dívají málo dopředu. Nějak je to kolo nutí dívat se pod přední kolo, ale pak mají příliš zatížené přední kolo, to naráží i o malé kořínky a hlavně neví, kam jedou. Problém je pozice na kole. I tady bychom se neměli tlačit tolik na řídítka, svoje těžiště bychom měli mít nejčastěji nad sedlem. Třeba i samotné brždění. Pustit kolo z kopce po štěrkové cestě se nebojí hodně cyklistů, ale umí plynule zabrzdit? Víte jak správně brzdit? Kterou brzdou, kolika prsty? Tohle je také otázka hlavně bezpečnosti. My na kempech často učíme smyky i pády. Kdo se těchto věcí bojí, tak spadne o to spíš.

7) Jsem žena a nejhorší pro mne vždy byly vyjížďky, kde člověk měl poprvé nášlapy, poprvé sjížděl těžké sjezdy bez přípravy, stylem pokus – omyl. Vím, že mnoho žen to vzdalo a na cyklistiku pak zanevřelo. Co si o tom myslíš a tvé rady? Tak zaprvé bych ženám (ale i mužům a dětem), které s cyklistikou nemají moc zkušeností nenutil nášlapy. Normální pedály - platformy s dobrou botou jsou na kolo taky super. Sám je, jezdím. Určitě není přenos síly do šlapání tak dobrý, ale vynahradí to ten klid v těžších pasážích, kde by se žena bála, že nevycvakne. Věřte, bude v cíli možná dřív a veselejší a klidnější. Myslím si, že nutit ženy do těžkých věcí stylem: pojď to dáš a pak vidíš: že jsi to dala, tak to není u většiny žen cesta. Chce to jít pomalu, nabalovat pečlivě pozitivní zážitky. Našlapovat a přidávat s citem.

8) Muži jsou soutěživý a rádi se posouvají ve výkonu i v technice, pomůže jim škola Pepy Dresslera a v čem? Ve všem! Opravíme základy, vysvětlíme, jak spolu vše souvisí. A na dobrých základech postavíme novou budoucnost jezdce. Zní to asi jako z propagačního letáku, ale ono to tak opravdu funguje.

9) Jaký je tvůj názor na stále populárněji elektrokola?

Je to móda, ale je to taky zábavné a jednodušší. A tak si myslím, že elektrokol bude čím dál víc. Možná to přivede k cyklistice víc lidí, možná je to dostane tam, kam by se jinak nedostali. Možná tam pak bude ale trochu plno. To ukáže vývoj.