Pokud se našel někdo, kdo by na Jakuba Zedníčka zavzpomínal, tak hledal slova jen velmi těžko. Herečtí kolegové známého herce byli naprosto zdrceni a i během rozhovoru bylo poznat, že najít slova útěchy nebo nějakou vzpomínku je pro ně skoro nemožné. Jen díky vyslovení jména Zedníček se však na jejich tvářích objevil lehký úsměv.