Ztracené dítě se začalo hledat během studií. Tehdy princ Filip propadl sportu a po vzoru svého milovaného strýčka Louise Mountbattena se přidal k námořnictvu, které se stalo jeho druhou rodinou a celoživotní láskou.
S přibývajícím věkem se také začal stávat středem pozornosti všude, kam přišel. Snad všichni na Filipa vždy vzpomínali jako na mimořádně pohledného a charismatického mládence s plavými vlasy elegantně sčesanými dozadu.
To štěstí ale nakonec měla pozdější královna Alžběta.
S tou se Filip poprvé potkal, když mu bylo osmnáct let a ona byla teprve třináctiletou dívenkou. Díky vazbám na aristokracii často navštěvoval zámek Windsor, kde královská rodina trávila spoustu času.
S přibývajícími léty si začala dvojice čím dál víc rozumět, až přeskočila pověstná jiskra.
Zatímco princ Filip (97) na událost s odstupem času vzpomínal jako na nepodstatnou, Alžběta (92) už tehdy měla jasno: byla to láska na první pohled a žádný jiný muž pro ni už neexistoval.
Na svatbu si ale museli ještě chvíli počkat.
Proslulá jiskra přeskočila v roce 1939, ačkoliv už se Alžběta se vzdáleným bratrancem potkala v minulosti.
Během druhé světové války princ Filip bojoval v řadách Spojenců, a když válka skončila, užíval si života plnými doušky.
Rád se bavil a měl rád ženy, kterým lámal srdce. S žádnou to ale nebylo tak vážné, a navíc už si dopisoval s princeznou Alžbětou, kterou mu nenápadně podsunul strýček Mountbatten, jenž ve vztahu synovce s budoucí královnou viděl i vlastní výhody.
A tak se princ Filip začal o Alžbětu ucházet. Ačkoliv její srdce dobývat už nemusel, neměl to nijak snadné. Chybělo mu britské občanství, správná víra i lepší rodinné poměry.
Matka v blázinci a nacistické sestry situaci nikterak neulehčovaly, a tak není divu, že královská rodina z nápadníka jejich dcery nebyla nadšená.
Ten to ale nevzdal a Alžběta byla naštěstí také neoblomná. Dvacátého listopadu 1947 se dvojice vzala.
Královna Alžběta si prince Filipa vzala téměř po osmi letech známosti.
Ani po svatbě neměl princ Filip na růžích ustálo. Královský protokol pro něj nebyl, a tak se soustředil hlavně na kariéru u námořnictva. Tam byl šťastný a odtamtud údajně pochází jeho pověstný smysl pro humor.
Počáteční léta „obyčejného“ rodinného života patřila pro manželský pár mezi nejšťastnější, ačkoliv netrvala dlouho. Zemřel král Jiří VI. a z Alžběty se tak stala královna.
Tehdy se ctižádostivý princ Filip ocitl na vedlejší koleji a musel odejít z námořnictva, které pro něj znamenalo náhradní rodinu.
Nejen jemu, ale i manželství nastaly náročné roky. Filip si na přísná pravidla, jako že musí vždy kráčet dva kroky za svou manželkou, zvykal těžce. Příliš ho navíc neuznávalo služebnictvo, zejména kvůli jeho kontroverznímu původu.
Princ Filip s malým Charlesem a královnou Alžbětou, čerstvou matkou
Ačkoliv pro dominantního a mužného prince nebylo snadné smířit se s tím, že jde sotva ve stínu své ženy, s postupujícími léty si našel způsob, jak se s onou situací vyrovnat.
Pochopil, že jeho síla není v závislosti na vysoce postavené choti, ale v jeho vlastní osobnosti. Stal se jedním z průkopnických ochránců přírody, byl vášnivým lovcem, skvělým dědečkem a nekonečně vtipným mužem, bez něhož by královna Alžběta nebyla tou, kterou známe.
Především jí ale po celý svůj život byl neuvěřitelně pevnou oporou. Proto je pro panovnici manželova smrt neuvěřitelně těžkou ztrátou.
Fotogalerie |
