Role jednoho z posledních popravených českých vrahů je hodně specifická. Hojer byl sadista, jedné z obětí uřezal genitálie, týden se nad nimi ukájel, pak si je uvařil a snědl s horčicí.
Balancoval přitom na hraně mentální retardace. Povahu svých činů pořádně nechápal, postrádal jakoukoliv empatii. Petr Uhlík se tak musel důkladně připravovat. A hubnout.
„Byla to taková silná ketodieta. Zakládala si na tom, že místo snídaně si mám dát kávu a cigáro. Byl jsem trochu oválnější, takže jsem se to snažil shodit v hrozně krátkém časovém horizontu. Muselo to být drastičtější. Těch deset kil jsem shodil asi za dva a půl měsíce. Byl jsem v takovém stavu, že jsem chodil parkem a zaostřoval předměty. Jsem rád, že to je dávno pryč,“ řekl pro TV Nova herec.
„Bylo to poprvé, ale vybral jsem si to kvůli té příležitosti. Neudělal bych to kvůli každé roli,“ dodal.
Voyo oživí příběh bestiálního vraha Ladislava Hojera.
Právě ve třetím díle, který Voyo odvysílalo tento pátek, došlo i na Hojerův nejnechutnější případ. Vražda teprve osmnáctileté Ivany se od těch zbylých liší neskutečnou brutalitou.
Dívku si vrah vytipoval po celém dni bloumání ulicemi Brna na tramvajové zastávce. Nejprve se s ní pokusil navázat kontakt, jenže dívku úchylně vyhlížející muž, který ji oslovil ve tři hodiny ráno, vyděsil, a tak se dala na útěk. Hojer ji však dostihl v nedalekém parku, zasadil jí 39 bodných ran, pro jistotu ji škrtil a několikrát ji znásilnil. To nejodpornější ale mělo teprve přijít, bestiální deviant Ivaně odřízl prsa i genitálie a odnesl si je domů jako trofej.
S ostatky si pak doma užíval ještě týden – pochvu ženy oholil a poté do ní strkal svůj penis. Když ho ukájení se na zbytcích Ivanina těla omrzelo, hodil je do osolené vody, uvařil a naservíroval si je společně chlebem, ďábelskou hořčicí a křenem. U výslechu později prozradil, že mu maso nechutnalo, a tak ho spláchl do záchodu.
Adam Mišík a Petr Uhlík
Uhlík se tak na Hojera musel připravit i mentálně. Vžít se do něj. A jak spousta herců říká, to je v případě podobných rolí hodně náročná disciplína.
„Mentálně jsem to naštěstí shodil hned, to byl až ulevující pocit. Fyzicky to bylo na delší dobu. Měl jsem nějaké naučené návyky těla, které bylo potřeba odstranit. Za dva týdny začalo natáčení Adikts, takže možná díky tomu jsem to ze sebe rychle vyhnal a byl jsem donucený hledat další postavu,“ říká Uhlík, co ho nakonec z Hojera „vysvobodilo“.
Fotogalerie |
