Miroslav Etzler zaujal už zdálky, když ke smuteční síni pražského krematoria ve Strašnicích přicházel. Na poslední rozloučení s režisérkou Marií Poledňákovou herec oblékl džíny a tmavé pruhované oblekové sako.
Na tom by ještě nebyl nic tak světoborného, kdyby se v den, kdy Česko svíraly typické listopadové teploty, proti chladu „nepojistil“ outdoorovou vestou s kapucí, která se sakem moc nelícovala.
V danou chvíli by se mnohem více hodil tmavý dlouhý kabát, škoda že jeden takový Etzler nemá ve skříni. Udělal by mu lepší službu a navíc by se dal vynést nejen při takových příležitostech, jako je právě poslední rozloučení s váženým člověkem.
Místo toho se hvězda komedie Jak se krotí krokodýli vyzbrojila ještě neméně outdoorovým batohem, který také nepatří mezi doplňky, jež by člověk na pohřbu očekával. Spíše by podobné svršky čekal na dobrodružné výpravě za krokodýly.
Možná ho v tento den čekaly ještě mnohé pochůzky, a tak se ruksak hodil, protože se do něj ledacos vejde, a navíc má člověk všechno po ruce.
Etzlerovi budiž přičteno ke cti, že ve smuteční síni vestu odložil a na lavici smutečních hostů už po boku Sabiny Laurinové usedl bez ní.
I tak by do budoucna nebylo špatné zauvažovat nad koupí onoho kabátu, je to investice, která člověka nezruinuje a vyplatí se třeba i v momentě, kdy se chystá třeba na ples nebo třeba na udílení filmových cen, kde je třeba oprášit oblek nebo alespoň sako...
Fotogalerie |