Je to na kameru či na fotoaparáty zachycený obraz, který znají všichni. Ti starší byli přímo u toho, ta mladá generace jej aspoň jednou někdy viděla. Po široké silnici jede černý kočár tažený černými koňmi, který lemuje královská garda, neuvěřitelný zástup zamlklých lidí a salutující policisté. Všude kolem je strašné ticho, jen občas se odněkud ozve vzlyk. Kola kočáru tiše drnčí po asfaltu, někdo pod kopyta koní hodí květinu.
Na kočáru leží rakev a na ní bílá kytice, která má na vrcholu kvítků zasazenou bílou obálku. Je na ní jen prostý nápis – Mommy. Za kočárem jde pětice mužů, nejsou seřazeni podle velikosti, jeden z nich jim tam dělá komický zub. Má rezavé vlasy a polovyděšený výraz, rozumí tomu, co se děje, ale nechápe. Je mu teprve dvanáct let. Ta obálka s dětsky jednoduchým názvem je jeho jen zčásti, druhá půlka patří staršímu bratrovi. Oba hledí zaraženě před sebe, ale jdou dál, přestože všude kolem se zastavil čas. Lidé ustali v půlce pohybu a utichli v půlce šeptaných vět, kamery přenášejí obraz beze zvuku, není to technická chyba, nikdo nic neříká, nikdo ani nedutá. Všichni v Londýně a další miliony u televizí hledí na pětici důstojných mužů a většině se z očí řinou slzy.
Jim ne.
Zleva: princ Filip, princ William, Charles Spencer – bratr Diany, princ Harry, princ Charles.
Tak velí důstojnost modré krve, tak velí naučené sebeovládání, tak velí neuvážené přání lidu – královský pohřeb lady Diany, princezny lidských srdcí, který královna Alžběta nechtěla vystrojit, protože měla za to, že smutek si má rodina a synové v ještě dětském věku odbýt v soukromí, ne na očích celému světu. Tehdy ji za to nenáviděli, dnes, po více než dvaceti letech, jí lidé začínají dávat za pravdu.
Zejména s ohledem na to, že pro svůj veřejný smutek jaksi zapomněli nechat toho dvanáctiletého kluka si v klidu poplakat u matčiny rakve.
Tragická svatba, která ublížila třem lidem a přinesla revoluci
Harryho osud se začal psát ještě v době, kdy vůbec nebyl na světě. Byl rok 1981 a všichni se chystali na velkolepou událost, korunní princ Charles si bral mladou šlechtičnu Dianu Spencer, křehkou dívku s pohledem raněné laně, která byla do Charlese strašně zamilovaná. On... ji měl rád. Okouzlila ho její vychovanost, její cudnost, její nevinnost. A také její vhodnost pro vstup do rodiny, v níž vládly přísné mravy ještě z dob královny Viktorie.
Ale žena, kterou doopravdy miloval, se jmenovala jinak – Camilla Shand.
S Charlesem spolu sice z velké lásky chodili, ale když nastal princův čas na ženění, jeho rodina rozhodla, že Camilla není vhodná budoucí manželka a jedna z dcer Spencerových by se svým vzděláním a vychováním hodila k budoucímu králi lépe. Zdrcená Camilla se vdala za důstojníka britské armády Andrewa Parkera Bowlese, zdrcený Charles si v rodině Spencerů vybral Dianu.
První svatba, která změnila Harryho osud. Ona se vdávala z lásky, ale s pochybnostmi, on z příkazu rodiny. Celý život princ Charles bohužel miloval Camillu a Camilla musela žít s tím, že muž jejího života si vzal někoho jiného.
„Věděla jsem to. Věděla jsem, že spolu pořád něco mají, ale bála jsem se někoho zeptat, někomu se svěřit. Všichni v paláci byli tak neosobní,“ říká Diana o dnech před svatbou do diktafonu novináře Andrewa Mortona, který s ní nahrával po dobu několika let její osobní vzpomínky. Ty později vyšly v dokumentu s názvem Diana: Osobně, který je neuvěřitelnou soukromou výpovědí jejího života pouze jejím pohledem. „V den svatby mi bylo hrozně zle, proplakala jsem celou noc. Věděla jsem, že je něco špatně, už tehdy jsem to tušila,“ vzpomínala Diana na tu slavnostní chvíli.
To byl i ten moment, kdy u ní propukla bulimie. „Večer před svatbou za mnou přijela sestra, snědla jsem, na co jsem přišla, a pak jsem zvracela. Mluvila jsem o Camille, ale řekla mi, abych nevyváděla. Když jsem pak šla v doprovodu otce uličkou k oltáři, podívala jsem se doleva a uviděla ji mezi hosty,“ vypravuje Diana a její další slova nastiňují, jak doopravdy tento sňatek ublížil nejen jí. „Stála tam se svým malým synem, měla na hlavě toku a byla úplně sinalá. Měla otřesený a tragický výraz a já jsem to v tu chvíli pochopila.“
Kvůli tomu, že tyto nahrané Dianiny výpovědi teprve až v roce 2016 vyšly na svět, veřejnost teprve pochopila, jak moc se v trojúhelníku Charles–Camilla–Diana mýlila a jak moc je smutný osud Harryho rodičů zásadní pro jeho vlastní život.
Pohřeb, který změnil svatby a královské lásky
Když Diana v roce 1997 zemřela, nedoceněným hrdinou se stal tehdejší premiér Tony Blair. Královna Alžběta byla v té době i s vnuky na prázdninách ve skotském Balmoralu a odmítala se nejenže vrátit do Londýna a prožívat smutek s veřejností, ale vydávat i jakékoliv prohlášení.
Blair ale správně vytušil krizi v nastupujícím republikánském smýšlení a Alžbětu pod nátlakem donutil k veřejnému projevu, královskému pohřbu i ke krokům, které musela začít dělat okamžitě – modernizaci rodiny.
Druhá svatba, která změnila Harryho osud. Jeho otec si konečně mohl vzít šlechtičnu, kterou po celý život miloval, ale nebylo mu dovoleno se s ní prve oženit. Veřejnost pochopila, že oni nejsou viníci Dianina tragického života, ale stejně jako ona se stali obětmi.
Výsledkem toho bylo, že Charles se konečně mohl oženit se ženou, kterou vždy hluboce miloval a kterou veřejnost konečně přijala, protože pochopila, že Camilla nebyla vrahem manželství, ale stejně jako Diana a Charles pouze další nešťastnou obětí přísných královských pravidel.
Tohle celé otevřelo nové a modernější dveře ke sňatku prince Williama s Catherine Middleton, dívkou neurozeného původu, kterou si William mohl brát už jen z čisté lásky a schválení od královny bylo již jen formální.
Třetí svatba, která změnila Harryho osud. Princ William si bere neurozenou dívku Catherine Middleton, a to už jen z lásky, nikoliv na základě výběru a postavení.
Než ale k tomuto všemu, co vrcholí dnes odpoledne britskou svatbou s rozvedenou Američankou, došlo, musel jeden vyděšený dvanáctiletý kluk kráčející za matčinou rakví sám ujít složitý kus cesty.
Nácek Harry, se kterým byly samé problémy
„Nikdy jsem o tom nemluvil, ale po smrti matky jsem trpěl depresemi. Neměl jsem to komu říct, všechny svoje emoce jsem v sobě pohřbil. Dlouho jsem nechtěl myslet na to, co se stalo,“ říká do kamery dospělý zrzavý muž s plnovousem, který je v té době nejžádanějším mládencem světa.
Je rok 2016, právě natáčí pro stanici ITV dokument k 20. výročí úmrtí lady Diany a snad už ani nedoufá, že někdy potká velkou lásku. Rozešel se s Chelsy Davy i Cressidou Bonas, jeho bratr, budoucí král William, má už dvě děti.
Sedí v prosté místnosti, je to škola v africkém Lesothu. Jezdí sem pravidelně za místními dětmi, několik z těch škol dokonce vlastníma rukama postavil. Tady v Lesothu není Jeho královská Výsost princ Henry z Walesu, tady ho místní znají pod občanským jménem Henry Mountbatten-Windsor. Strejda Harry. Srdečný kluk, který začal dělat charitu a vojnu za trest, aby se oboje nakonec stalo jeho srdeční a poznávací záležitostí.
Smrt matky, sobecký tlak veřejnosti na jejím pohřbu i svatba jeho otce se ženou, kterou všichni obviňovali z rozpadu pohádkového manželství, zanechaly stopy v křehké duši. Měl v sobě její vzdor proti protokolu, proti všem. Už odmala byl jiný, zlobivější, rozjívený uličník, co na fotografy vyplazoval jazyk a nikdy nedával pozor. Byl ten druhý, ten ne tak hezký, ne ten tolik podobný matce.
Smáli se mu, že ani není Charlesův syn, že má poruchu pozornosti, že bude černá ovce rodiny.
To vše eskalovalo na střední škole v Etonu, kde objevil krásu kouření a alkoholu, sám nevěda, co má se sebou vlastně dělat. Vymetal bary, povaloval se opilý namol po londýnských ulicích, až ho musela sbírat královská ochranka z chodníku, honil každou sukni. Doma s ním měli samé mrzení. Na novoroční maškarní večírek 2004/2005 přišel v uniformě nacistických jednotek Afrikakorps s hákovým křížem na paži. Tak a dost! bouchl jeho otec s podporou naštvané babičky Alžběty pěstí do stolu. Tebe srovná jednom vojna a ještě předtím se za trest pojedeš podívat do koncentračního tábora v Osvětimi!
Nácek Harry! Britské společenské deníky měly žně, tohle byl mimořádný kousek na titulní stranu. Harry dostal doma kartáč a bylo mu doporučeno, aby šel na vojnu, kde ho srovnají.
A tak se i stalo.
Harry navštívil Osvětim a nastoupil do důstojnické školy v Sandhurstu, což byla to nejlepší věc, která se mu v životě kdy přihodila. Pro armádu se evidentně narodil a hned chtěl do boje. Pojedu do Iráku, usmyslel si, ale poznal neoblomné mechanismy vojenské služby, nadřízení důstojníci mu nasazení odmítli. Harry se ale nevzdal a později jako kapitán Henry Wales odjíždí do Afghánistánu. Jenže jeho nasazení odhalil tisk a islamisté na jeho hlavu vypsali odměnu.
Harry musel zpět do Anglie a zuřil jako deset čertů. Zašel si tedy k babičce pro pomoc a palác na její pokyn udělal nevídaný krok – pozval šéfredaktory britských novin a požádal je o mlčenlivost, aby mohl odjet zpět do Afghánistánu v naprostém utajení.
Tam sloužil jako pilot bojového vrtulníku Apache.
Zabil někoho? „Na to nechci odpovídat, ve válce se děje všechno,“ naznačil po návratu.
Válečný veterán, který čtvrtou svatbou mění společnost
Zatímco jeho bratr William sloužil v civilu jako pilot u záchranky, Harry je už válečný veterán, o to váženější, o to milovanější. Hrdina, co bojoval za vlast, spal s vojáky ve stanu a jedl s nimi proviant v polní jídelně. Na takové lidi Británie nesahá. Jeho skandály s nahým zadkem a přirozením v Las Vegas, olizování mužské bradavky u Oranžské řeky nebo jeho náckovská uniforma stejně jako pochybné známosti už dávno neexistují.
Takhle Harry řádil na večírku 2006, kdy byl s partou „na vodě“ na Oranžské řece v Jižní Africe. Tehdy chodil s Jihoafričankou Chelsy Davy, narozenou v Zimbabwe.
Nyní je to pýcha země, dospělý muž povahově tolik podobný matce a vzhledově tolik podobný otci, ten statečný dvanáctiletý sirotek, co musel vydržet neplakat u matčiny rakve, když se na něj dívaly miliony lidí.
Kdy dojde to naše anglické nebožátko štěstí? ptali se Britové. Kdy konečně potká lásku a založí rodinu?
Vedla k tomu útrpná cesta, z níž se musela poučit královská rodina, královna sama i celá země. Chce si vzít rozvedenou americkou černošskou herečku? Před rokem 1981 nemyslitelné, nyní důvodem k celonárodním oslavám a běda tomu, kdo by tomu chtěl bránit.
Harry v Itálii v roce 2004 během ceremonie památky padlým. Byl tam poslán coby oficiální zástupce Spojeného království. Ne William, ale on.
Třeba mu to nevyjde. Třeba se rozvede a třeba bude mít manželky čtyři. Henry z Walesu byl vždycky tak trochu jiný.
Odstrčený kluk zastíněný starším bratrem, který bude jednou králem, o to víc se musel snažit, o to méně mu věřili, o to silnější má nyní respekt. Ostatně Harry je až šestý nástupce na královský trůn a i královna sama tuší, že dělat Harrymu problémy s výběrem partnerky by mohlo zbytečně popudit poddané. I proto má Meghan Markle tak vřelé přijetí u královské rodiny.
Nyní ho čeká čtvrtá svatba, ta jeho, ta, která už mění nejen vlastní osud. Dává naději na dobré konce ztracené víry, dává naději na lásku bez hranic, dává naději na přežití staré monarchie v moderní době.
Čtvrtá svatba, která změní osud nejen Harryho, ale i monarchie. Nestala by se bez pohřbu jeho matky.
Ale ze všeho toho, co je pro ostatní navíc, je to ještě víc nevyřčený hold jeho matce, které je Harry až dojemně podobný. Křehké a zároveň neúnavné bojovnici proti pravidlům, bez jejíž vynucené svatby a bez jejího brzkého pohřbu by se tohle všechno možná nikdy stát nemohlo.
Diana jako správná čistá duše věřila ve sňatek z oboustranné čisté lásky. Paradoxně se ten první takový stal už během svatby královny Alžběty a prince Filipa, kteří pro blouznivé romantické představy nových manželů neměli dostatek pochopení, a druhý až poté, co mu sama „uvolnila cestu“.
Víc už svým synům dát nemohla.
Fotogalerie |
