Mnozí z nás se nyní mohou cítit jako vězni ve vlastních domovech. Vláda kvůli šíření epidemie koronaviru omezila pohyb osob na nezbytné minimum. Jindy přeplněné ulice zejí prázdnotou a v lidech převládá nejistota z budoucnosti.
Nejde jenom o strach z covidu-19, jímž v Česku onemocněly tři tisíce lidí a přes dvacet jich nemoci podlehlo, ale většina národa se potýká s existenčními problémy.
Jak zvládnout nastalou situaci a nezbláznit se, poradil Jiří Kajínek, který jako jeden z mála lidí ví, jaké je to přežít v beznadějné situaci. Za dvojnásobnou nájemnou vraždu strávil téměř čtvrt století ve vězení a nebýt milosti prezidenta Miloše Zemana, byl by tam dodnes.
Přesto se dokázal na svobodě adaptovat ze dne na den.
„Stále slyším, jak jsem si mohl zachovat čistou mysl po čtvrt století věznění. Ono to nebylo o tom, že jsem jenom cvičil a cvičil, což mě udrželo v pohodě. To cvičení bylo důležité. Mnohem zásadnější byl ale můj optimismus. Ta víra v to, že se z toho vězení dostanu. To, že jsem tam neseděl, nekoukal do zdi a nehořekoval, jak je to strašný osud. Já jsem se aktivně snažil udělat vše pro to, abych se z vězení dostal. To je nejzásadnější,“ říká Kajínek.
„Hodně jsem četl, tříbil jsem si mozek, to je pravda, ale nejzásadnější je, že jsem se optimisticky díval na ty další dny. Díval jsem se dopředu,“ dodává Kajínek s tím, že by lidé neměli zapomínat, že na rozdíl od něj si mohou vyjít alespoň na zdravotní procházku.
Fotogalerie |
