A zatímco jindy řeší své oblečení, kritiku fanoušků a další povrchní záležitosti, tentokrát to pojala víc emotivněji.
„Toto je ŽIVOT ne PODLE DARY, ale tak jak ho píše on sám,“ začala zpěvačka s tím, že takto by ho ona rozhodně nikdy nenapsala.
I když se vyjádřit údajně původně nechtěla, prý tak činí, protože se po ní chce veřejně projevený srdcebol, slzy a vzpomínky.
„Nesmírně si vážím všech upřímně projevených citů, myšlenek, vzpomínek, které proudí k celé naší rodině od vás, kteří jste na mě takříkajíc „napojení“. Sledujete mě, čtete, „žijete se mnou“, i když jen přes mou hudbu a písmenka. A samozřejmě i těch, kteří mého tatínka znali osobně. Odešel ve čtvrtek večer a už se k nám nikdy nevrátí. Nic už nebude takové, jaké bylo před tím. Ano, bolí mě srdce a strašně mi chybí,“ vyznala se Rolins s tím, že její smutek se nemůže měřit v jednotkách míry.
„Ostatně, vždy mě spolehlivě rozčílí, když někdo dává to své trápení nad trápení jiných. Toto nejsou závody kdo trpí víc, déle a z „vážnějších důvodů“. Já vím, co je bolest. Nemusel mi kvůli tomu zemřít táta. Pár jizev už na duši mám,“ napsala Rolins s tím, že jí je prostě smutno.
„Chybí mi, jak nikdo před tím a budu se muset naučit s tím pocitem dál žít. Radovat se ze vzpomínek, být s ním i nadále v stejně „živém“ kontaktu, jako před tím. Nyní už jen ve svých myšlenkách. Vím, že nebudu první ani poslední. Jen si zase o trochu víc budu vážit života,“ ukončila Rolins.
Fotogalerie |
14
11
10
9
8
7
