jít naiDNES.cz

Masakr v Jekatěrinburgu: Jak probíhala poprava cara a celé jeho rodiny?

Jak probíhala poprava cara Mikuláše a jeho rodiny? | foto: koláž expres

„Nikolaji Alexandroviči, na základě toho, že vaši příbuzní se podílí na útoku proti sovětskému Rusku, výkonný výbor rozhodl o vaší popravě,“ zněl rozsudek proti caru Mikulášovi II. a byla to poslední slova, která on a jeho rodina slyšeli. Připomínáme si sto let od jedné z nejbrutálnějších vražd 20. století. Jak probíhal masakr posledních Romanovců?

Válkou a hladomorem zdecimované Rusko bylo ideální živnou půdou pro převrat – sesazení cara a nástup bolševiků k moci. Car Mikuláš II. byl nejdříve donucen k abdikaci, poté byl s celou rodinou uvržen do domácího vězení a nakonec byli převezeni do bolševické pevnosti v Jekatěrinburgu, kde poslední Romanovci čekali na popravu, jíž byl pověřen oddaný revolucionář Jakov Jurovskij. Povel k popravě carské rodiny vydali bolševici pod vedením Lenina, ačkoliv se údajně nikdy nenašel dokument, který by přímo dokazoval, že je se smrtí carské rodiny přímo propojen.

Carská rodina byla přímo ukázková.

Carská rodina

Hrůzný proces začal uvězněním cara Mikuláše II., jeho ženy Alexandry, pěti dětí, lékaře a služebnictva v Ipaťjevově domě v Jekatěrinbugu, který byl zabaven svému původnímu majiteli pro „účely“ bolševiků. Celá pevnost byla obehnaná vysokým plotem, okna zatemněna a zvenku střežená hlídkami, které učinily útěk nebo vysvobození carské rodiny nemožným.

Car i jeho rodina ve svém „vězení“ trávili čas rutinami, na které byli zvyklí – modlením, domácími pracemi, vyšíváním, odpolední vycházkou po zahradě, psaním deníků nebo hraním karet. Ostatně sám velitel popravy Jurovskij se s rodinou bavil a snažil se pro své vězně vytvářet takovou atmosféru, aniž by ho podezírali z jakýchkoliv špatných úmyslů. Navíc cara i zbytek rodiny stále ještě živily naděje na vysvobození, které očekávali z britské strany příbuzenstva. S carskou rodinou byl ale vězněný i jejich lékař, jenž – na rozdíl od naivně smýšlejícího cara – situaci zdaleka tak růžově neviděl, a dokonce si do svého diáře psal poznámky, které vypovídají o tom, že svou smrt očekával.

Ipaťjevovův dům bolševici obsadili a věznili zde carskou rodinu.

Ipaťjevovův dům bolševici obsadili a věznili zde carskou rodinu.

Bývalá carevna Alexandra mezitím zajišťovala rodinné šperky, které s dcerami zašívaly do oblečení, knoflíky nahrazovaly diamanty a perlami, až byly jejich oděvy plné drahých šperků a kamenů. Opatření mělo pomoct zachovat rodinné dědictví v případě dalšího převozu, neboť rodina neměla tušení, co s nimi věznitelé zamýšlí. Bohužel právě tento malý detail nesmírně prodloužil bolesti, v nichž děti později umíraly.

Jakov Jurovskij carskou rodinu probudil kolem druhé hodiny ranní dne 17. července 1918 a nařídil jim, aby se oblékli a připravili k převozu do bezpečí, neboť ve městě údajně došlo k nepokojům, a tak by mohla být ohrožena jejich bezpečnost. Nicnetušící rodina se postupně shromáždila v přízemním pokoji, v němž nebyl jediný kus nábytku a osvětlovala ho jediná skomírající žárovka. Car i jeho jediný syn, chudokrevný Alexej, byli oděni do uniformy (v uniformě malého následníka trůnu byly zašity diamanty), dcery Taťána, Marie, Anastázie a Olga byly v sukních a stály po boku matky Alexandry a svého kokršpaněla.

Jeden z posledních snímků vězněné rodiny.

Jeden z posledních snímků vězněné rodiny.

Jurovskij pak před shromážděnou rodinou přečetl chladnokrevný rozsudek a zastřelil Mikuláše (†50), jenž okamžitě padl mrtev, na rozdíl od jeho dětí, které před kulkami částečně chránily všité šperky, které jen prodlužovaly brutální útok. Střílet původně mělo jedenáct pověřenců na jedenáct osob – cara, carevnu, jejich pět dětí, lékaře, komorníka, komornou a kuchaře, každý měl tedy na starosti jednoho z odsouzených. Útok se ale naprosto vymkl kontrole a již opilí střelci pálili jednu kulku přes druhou a přeživší „dodělali“ probodnutím bajonety. Podle venkovních hlídek se z domu ozýval nářek a křik, který poukazoval na to, že odsouzení téměř všichni velmi trpěli. Mrtvá těla Jakov Jurovskij polil kyselinou sírovou a benzínem, zapálil a posléze pohřbil.

Devět ostatků koster bylo objeveno až v roce 1991 a u pěti z nich bylo na základě rozboru DNA potvrzeno, že patří členům carské rodiny. Dvě těla se pohřešovala, a tak se ještě nějakou dobu spekulovalo, že některým z dětí se možná podařilo masakru uniknout. I tyto kosterní fragmenty se nakonec v roce 2007 podařilo odkrýt a srovnáním DNA se potvrdilo, že se jednalo o zbývající pohřešovaná těla. Ostatky byly uloženy do rodinné hrobky v petrohradské Petropavlovské pevnosti a Romanovcům byl v roce 1998 uspořádán státní pohřeb. Dům, v němž došlo k masakru, byl v roce 1977 zbourán.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 14:50 pondělí 19. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.

  • Tvl
    43
  • Super
    24
  • Cože
    8
  • Sladký
    7
  • Trapas
    5
  • Haha
    4
Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Komentáře