Albert Einstein byl za svého života nejen bezkonkurenčně geniálním vědcem, ale také vyhlášeným bojovníkem za lidská práva. Hlásil se k pacifismu a odkazu duchovního vůdce Gándhího, po nástupu nacismu k moci pak emigroval do Spojených států a bojoval tam za práva Afroameričanů. „Rasismus je choroba bílých lidí,“ nechal se dokonce jednou slyšet.
Jak se ale nyní zdá, sám Einstein dost možná onou chorobou trpěl také. Na veřejnost se totiž dostaly jeho soukromé zápisky z cest po Asii a Blízkém východě v letech 1922 a 1923. A je z nich jasně patrné, že ke zdejším rasám choval značné předsudky!
Vůbec nejvíce se Albert Einstein, který později aktivně vystupoval i proti nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi, v zápiscích vymezuje vůči Číňanům. Ti podle něj byli „pilným, špinavým, tupým, podivným a stádovitým národem“ a jejich děti „bezduché a omezené“.
„Byla by škoda, kdyby tito Číňané vytlačili ostatní rasy,“ napsal dokonce Einstein a dodal, že muži z Číny mu připomínají spíše roboty než lidi a jen pramálo se odlišují od čínských žen, což v tehdejší době rozhodně nebylo komplimentem.
A svoje výhrady měl i k dalším rasám. Egyptské obchodníky popsal jako ukřičené muže všech možných odstínů, které jako by snad vyvrhlo peklo. Obyvatele Srí Lanky zase vylíčil jako „národ žijící ve špíně a hnusu, který nic moc nedělá a nic moc ani nepotřebuje k životu“.
O publikaci zápisků informovala světová média a byť v dřívějších dobách nebyly Einsteinovy názory nijak neobvyklé, geniální vědec je nyní pro mnoho lidí veřejným nepřítelem a mnozí se rázně proti jeho slovům ohrazují.
Fotogalerie |
14
10
8
8
7
7
