Fotogalerie |
Řád Svobodných zednářů vznikl v roce 1717 v Londýně.
Je to společnost pokroková, filantropická a filozofická. K řádu patří většina vysoce postavených politiků, i když oni sami to tají.
Veřejností je řád často brán jako náboženská skupina, což ale zednáři odmítají.
Dokonce u nich platí přísný zákaz jakýchkoliv politických či náboženských diskusí. Je jedno jakou člen zednářů vyznává víru, důležité je, aby věřil v tzv. Velkého architekta Všehomíra.
Svobodní zednáři sami sebe popisují jako zasvěcovací řád založený na bratrských vztazích svých členů. Členové se navzájem oslovují „bratře“ a jsou povinni se tak i chovat. Jakmile má nějaký člen problémy, musí mu ostatní příslušníci zednářů pomoct.
Cíle Svobodných zednářů
Cílem činnosti Svobodného zednářství je morální a intelektuální zdokonalení lidstva prostřednictvím aktivní práce členů na rozvoji své osobnosti.
Úkolem je naučit zednáře nalézt si svůj vlastní názor a svou vlastní životní filozofii, která se může odlišovat ode všech stávajících filozofií.
Členové řádu se sdružují do tzv. lóží. V těch se pravidelně scházejí za účelem provádění rituálů v uzavřených chrámech.
Zednáři praktikují hierarchii.Mají celkem 33 stupňů zasvěcení. Souvisí s nimi zasvěcovací rituály, které jsou založené na duchovním a esoterickém poznání.
Na veřejnosti používají zednáři určité symboly (poznávací znamení) díky nimž prokazují svou příslušnost k řádu. Členové mají přísně zakázáno tyto poznávací znamení sdělovat nezasvěceným osobám.
Svobodní zednáři v Česku
V České republice se nachází celkem 23 lóží do nichž patří zhruba 700 členů. 14 z nich se nachází v Praze.
Můžeme jmenovat lóži č. 01 Národ nebo anglicky mluvící lóži č. 12 Hiram Praha. Většina lóží má i své internetové stránky.
Kuriozitou je lóže Josef Dobrovský v Plzni. Ta je totiž smíšená, což znamená, že mezi sebe přijímá i ženy.
Mezi nejslavnější české zednáře patří Jan Masaryk, Edvard Beneš, Jan Neruda nebo herec Martin Štěpánek, který zemřel v roce 2010.
