Slovenská zpěvačka Jana Kocianová (70), která se vtiskla (spíše nevtiskla) do povědomí veřejnosti zejména jako vokalistka Karla Gotta ze 70. let, promluvila v knize Mariky Studeničové Zahoď starosti o dvou letech strávených se Mistrem. Její slova jsou plná hořkosti.
„Zpívat u Karla Gotta byla skvělá škola, vždy to však bylo o tom, že se člověk musí přizpůsobit. Na vlastní písničky jsem neměla prostor, byla jsem pouhé křoví,“ svěřila se ve svých pamětech Jana, která si nejspíš myslela, že když bude zpívat u hvězdného Gotta, udělá si na něm kariéru.
Nestalo se.
Měla velká očekávání, ta se však nenaplnila: „Byla jsem mladá. Myslela jsem si, že prostor pro vlastní realizaci budu mít větší. Že nebudu jen dobře vypadající a dobře zpívající zpěvačkou. Hlavní hvězdou byl ale Gott. Mohla jsem s tím počítat, když jsem nastupovala k němu do ansámblu.“
„Karel dramaturgicky rozhodoval o tom, co do programu půjde a co ne. Byl to předem prohraný boj – jako kdybych chtěla, aby slunko nesvítilo. Kájův bonmot zněl: U mě musíš být dobrá, ale ne moc dobrá!“ prozradila k létům stráveným s Gottem Kocianová, která si nejspíš neuvědomuje, že nastoupila do zpěvákova týmu ne proto, aby si na slavíkovi udělala kariéru a prorazila v showbyznysu, ale aby stála Karlovi za zády a umožnila mu zářit.
Za to byla také placená.
Jana se nakonec přeci jen stala sólovou zpěvačkou, Karlovi se však ani zdaleka nevyrovnala.
Fotogalerie |