Otec byl pro Dana, jak sám říká, životním vzorem. Vzhlížel k němu, o všem s ním v mládí diskutoval, jeho rady si bral k srdci a vždy se na něj mohl spolehnout.
Když však bylo mladému zpěvákovi teprve jednadvacet let, zemřel. Vyrovnával se s tím stěží a dodnes se mu o tátovi pravidelně zdají sny.
Pár let po jeho smrti však přišla chvíle, kdy se Hůlka se svým otcem znovu setkal, a věřte nebo ne, vhrkne vám to slzy do očí.
Psal se tehdy rok 1995 a mladý Hůlka měl před sebou historicky první představení Draculy před publikem.
„Šlo o posledních pár minut před veřejnou generálkou prvního Draculy v Paláci kultury, kdy jsem pochodoval připravený v zákulisí. Tenkrát za mnou přišel kulisák, kterého jsem neznal a kterého jsem za dobu zkoušení viděl poprvé, se vzkazem od inspicienta. Prý je dole u vchodu nějaký vysoký šedivý pán, který se mnou chce mluvit. Tvrdil, že mě nezdrží, ale prý ho rád uvidím,“ zavzpomínal zpěvák v knize Miroslavy Besserové Daniel Hůlka – Diagnóza Blíženec.
Díky zmiňovanému představení se Daniel seznámil s Josefem Bednárikem, který mu v mnohém nahrazoval otce a který mu prostřednictvím Draculy zajistil popularitu. Danova hvězda se totiž s démonickým hrabětem rozzářila a září už přes 20 let.
Ačkoliv chybělo do začátku představení sotva pár minut, Hůlka dal na svůj instinkt: „Popsal ho tak přesně, že jsem neváhal a rozběhl se směrem, kde mě měl ten člověk čekat. Nevěřím na duchy, ale připadal jsem si v tu chvíli jako Hamlet na hradbách, když spatřil ducha svého otce. I já totiž na konci dlouhé chodby u vrátnice zahlédl siluetu toho svého, která mi zřejmě přišla povědět, že je u toho velkého životního startu se mnou. Pokynula a pomalu zmizela,“ pokračoval mrazivou zpověď představitel krvavého hraběte.
Že by to zpěváka rozhodilo, rozesmutnilo nebo znervóznilo? Vůbec ne. Naopak.
„Odehrál jsem Draculu pro něj, jak jsem nejlíp uměl. I kus nervozity ze mne spadl. A Bednárik byl spokojený,“ dodal na závěr Hůlka s tím, že si z předmětného představení pamatuje každý sebemenší detail.
Fotogalerie |