Sobota 22. června 2024, svátek má Pavla
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Další žralok ve Španělsku: Útoky zdaleka nekončí! Odborník popsal, co způsobuje zvýšenou agresivitu

    Žralok bílý patří k nejděsivějším predátorům. | foto: Shutterstock

    Na pobřeží Španělska byl potřetí během jednoho týdne pozorován žralok. Bestie z hlubin útočila už v Egyptě, kde usmrtila mladého Rusa. Na Bahamách nedávno připravil o nohu seniorku, která se vydala do místních vod potápět. Redakce Expresu oslovila odborníka Martina Čecha z Hydrobiologického ústavu. Zajímalo nás, co způsobuje u žraloků zvýšenou agresivitu, kde hrozí největší nebezpečí, i to, jak nebezpeční predátoři vlastně přemýšlejí a podle čeho si vybírají kořist.

    Hrozí člověku smrt skutečně od každého žraloka? Ani zdaleka ne, existují druhy větší i menší a těch, s nimiž může člověk přijít do styku a které jsou považovány se vysoce nebezpečné, je jen pár. Přestože jsou útoky vysoce medializované, žraloci napadají lidi spíše vzácně. Je pravda, že moře je jejich teritoriem a neopatrní plavci z řad turistů mohou na svou zvědavost doplatit.

    „Je jen několik druhů žraloků, kteří bez vyprovokování útočí na člověka. Vedle žraloka tygřího je to žralok bělavý, žralok bílý neboli lidožravý a kladivoun velký. Na volném moři lze pak připočíst ještě žraloka dlouhoploutvého a žraloka mako,“ sdělil redakci Expresu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.

    Reaguje i na nejrůznější tvrzení o tom, že si nebezpečné paryby svoji kořist pečlivě vybírají.

    „Žralok tygří je vyhlášená popelnice moří. Sežere, či spíše zhltne naprosto cokoliv, včetně běžně nepoživatelných věcí. Mohou to být plechové značky, boty i plechovky od piva. Jeho potravní spektrum je naprosto neuvěřitelné, loví běžně i velké mořské želvy nebo mořské ptáky. Často napadá i menší plavidla,“ říká.

    V souvislosti s napadením v Egyptě probleskly médii zprávy, že měla být samice žraloka, která usmrtila mladého Rusa, březí, a proto se rozhodla lovit pomalejší a snáze dostupnou oběť, tedy člověka.

    Právě březí samice mají být zdaleka nejagresivnější.

    „Březí samice, která ve svém těle vyživuje embrya, bude agresivnější a nenasytnější než kterýkoliv jiný žralok. Logicky bude i méně ochotná vzdát se svého vyhlédnutého sousta, byť by to byl člověk,“ potvrdil Expresu Čech.

    „Pokud se žralok rozhodne k útoku z důvodu hladu, je šance člověka, zejména nechráněného plavce, na přežití zcela minimální. To byl i příklad posledního případu v Egyptě,“ pokračuje.

    V populárním letovisku Hurghada žralok roztrhal ruského turistu, jenž tam utekl před válkou.

    Žralok může útočit i ze zvědavosti. Často se radí pokusit se mu dloubnout do očí nebo do čumáku, což se ale během útoku dělá jen obtížně, i proto jsou tak k překvapení mnohých ve větším bezpečí potápěči než běžní plavci, kteří se pohybují na hladině.

    „Potápěč často žraloka pod vodou zahlédne a má aspoň teoretickou šanci útok nějak odvrátit, odrazit: kamerou, kyslíkovou lahví, ploutví, nožem, harpunou. Nic z toho plavec nemá, navíc žraloka obvykle zaregistruje až ve chvíli, kdy do něj vrazí nebo ho kousne,“ vysvětluje Čech.

    Zajímalo nás i to, jak takové napadení zpravidla vypadá a jaké reálné šance proti parybě člověk má.

    „První útok bývá obvykle veden zezadu a zespoda. Kdybychom chtěli nějak přiblížit šance člověka (plavce) proti většímu a útočícímu žralokovi, který je pro pohyb ve vodě dokonale uzpůsoben a disponuje i skvělým arsenálem smyslů, je to asi, jako kdyby batole v chodítku vyzvalo na sprinterský souboj Usaina Bolta. Na batole by si asi také nikdo nevsadil,“ říká Čech. Z jeho slov je tak jasné, že v momentu útoku už záleží pouze na predátorovi.

    Rozhodně byste neměli plavat v blízkosti lodí, právě tam hrozí zvýšené nebezpečí.

    „Žralok, jako vrcholový predátor, je obecně přitahován k místům, kde je zvýšená šance něco ulovit, šance se nažrat. Takovými místy mohou být třeba ústí řek, zejména po vydatných srážkách, kdy voda unáší do moře mnoho organické hmoty. Žraloci se také drží za loděmi, které do vody odhazují například zbytky jídel z kuchyně nebo uhynulá zvířata. Tak se mohou přemisťovat i na velké vzdálenosti, stovky, dokonce tisíce kilometrů,“ popsal odborník.

    Dodává přesto, že napadení se v porovnání s lety minulými nijak výrazně nestupňují. Loni bylo zaznamenáno po celém světě 57 útoků na člověka, které proběhly bez vyprovokování, z toho 5 smrtelných. Ročně je průměrně takových případů zaznamenáno asi kolem 70.

    „Útoků žraloků rozhodně není více než dříve, je jim jen v globalizovaném světě věnována maximální mediální pozornost. Lidi tyto zprávy fascinují, vzrušují a děsí zároveň. Zprávu o smrtelném napadení žraloka si přečte každý, napříč generacemi, profesemi i pohlavími. Zprávu o novém vědeckém objevu si naopak otevře jen hrstka nadšenců,“ dodává Čech.

    Fotogalerie


    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 15:56 pátek 20. října 2023. Anketa je uzavřena.

    • Super
      30
    • Tvl
      10
    • Haha
      6
    • Cože
      4
    • Sladký
      3
    • Trapas
      2