Ke změně času na letní dojde v neděli 30. března. Konkrétně to znamená, že se čas posune o jednu hodinu kupředu z 2:00 na 3:00. Noc tak budeme mít o hodinu kratší.
Střídání času zavedlo v roce 1916 Rakousko-Uhersko, jehož jsme byli tehdy součástí. Hlavním cílem byla úspora elektrické energie. Díky posunu je totiž denní světlo k dispozici déle v době, kdy lidé chodí do práce a díky tomu se méně svítilo. Současně ale již tehdy mnoho lidí změnu času odmítalo a celkově byl letní čas od počátku u nás spíše nepopulární. Nakonec byl po první světové válce zrušen.
K obnovení změny došlo za nacistické okupace. Opět byla za vším snaha ušetřit elektrickou energii. Tentokrát už ke zrušení nedošlo a změny času tak máme dodnes.
Odpor to ale vyvolává stále stejný ne li větší, než v dobách Rakouska-Uherska. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo přes 70 procent dotázaných.
Problém je zejména u zdravotních komplikací, které u některých lidí změna času přináší. „Příčinu lze nejspíše hledat ve schopnosti adaptace našeho organismu na tyto změny. Mladí změnu času příliš neřeší a nový režim přijmou v podstatě ze dne na den, ale starším lidem trvá mnohem déle, než si na časový posun zvyknou,“ uvedl pro iDNES.cz analytik agentury STEM/MARK Radek Pileček. Mezi komplikace spojené se změnou času se řadí hlavně nespavost či bolesti hlavy.
Navíc je dnes situace jiná než za první světové války a je zřejmé, že k žádným zásadním úsporám energie v dnešní době již nedochází. Evropská unie začala v roce 2018 vážně uvažovat o zrušení změny času, ale konečné rozhodnutí stále nepadlo.
Zpět na zimní čas se vrátíme zase v neděli 26. října.
Fotogalerie |




36
11
6
16
12