Oficiálně se jmenuje Takotsubo syndrom. Název se odvíjí od japonských slov „tako tsubo“ (タコ ツボ), tedy „chobotnice“ a „hrnec“. Nazývají se tak japonské pasti na chobotnice, hliněné nádoby s provazy. Nemoci se tak říká proto, že srdce při ní získává podobný tvar, jako právě tyto jednoduché pasti.

Poprvé byla popsána v Japonsku v roce 1990. Tehdy ji však považovali za víceméně neškodnou, přechodnou poruchu, kterou trpí starší ženy. Nejčastěji kvůli stresu či úmrtí partnera. Tak jednoduché to však nebude.

Srdce s Takotsubo syndromem mění svůj tvar, zvětšuje se levá srdeční komora. Úmrtnost je podobná jako u akutního selhání srdce, ženy jsou 9x náchylnější, než muži.

„Zlomené“ srdce (vlevo) mění tvar levé komory.

První rozsáhlou studii klinických příznaků a důsledků pro pacienty provedli lékaři z nemocnice ve švýcarském Curychu. Zkoumali 1750 lidí z Evropy a USA a přišli na to, že nemocí sice často opravdu trpí ženy po menopauze, nicméně ji mívají i mladí lidé včetně mužů.

Dle studie nemoc spouštějí fyzické podněty (úraz, neurologické onemocnění) častěji, než emočně náročné situace (úmrtí milovaného, přílišný stres). U více než jedné čtvrtiny pacientů však konkrétní fyzická či emoční příčina nefigurovala vůbec!

Mnohé příznaky jsou podobné, jako u selhání srdce, lékaři tedy zdaleka ne vždy správně určí, že jde o syndrom zlomeného srdce a nasazují nevhodnou léčbu. Pro spolehlivou diagnózu je třeba koronární angiografie (pomocí kontrastní látky a rentgenu se mapují srdeční tepny).