Blanka Besserová, dříve Kosinová, byla veřejnosti známá především díky svému působení u policie a ve státní správě. Řadu let se pohybovala v prostředí bezpečnostních složek, později pracovala také na ministerstvech. Veřejnost ji znala i jako manželku Jiřího Bessera, někdejšího ministra kultury a dlouholetého starosty Berouna.

Besserová vystudovala pedagogickou fakultu, obor český jazyk a hudební výchova. Její profesní dráha ale nakonec nevedla do školství. V roce 1997 nastoupila k policii, kde se postupně dostala k práci, která ji přivedla do veřejného prostoru. Stala se tiskovou mluvčí Policejního prezidia České republiky a později také mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Právě působení u elitního útvaru patřilo k nejvýraznějším etapám její kariéry. Útvar v té době vedl Jan Kubice, pozdější ministr vnitra. Besserová se tak pohybovala v prostředí, které stálo u řady citlivých kauz a bylo pod stálým dohledem médií i politiky.

Role policejní mluvčí v takovém prostředí není jen předávání tiskových zpráv. Znamená to vysvětlovat kroky policie veřejnosti, pracovat s informacemi, které mají často přísný režim, a zároveň čelit tlaku novinářů, kteří chtějí vědět co nejvíc a co nejrychleji. Besserová patřila k lidem, kteří tento typ práce znali zblízka.

Od policie odešla v roce 2008. Následně nastoupila na ministerstvo dopravy, kde působila jako vedoucí samostatného oddělení veřejné regulované služby. Do prostředí vnitra se ale později vrátila. V roce 2011 se jako civilní zaměstnankyně ministerstva vnitra stala policejní ombudsmankou.

Tato funkce tehdy vznikla v souvislosti se strategií vlády v boji proti korupci. Policejní ombudsman měl být místem, kam se mohou obracet policisté se svými podněty, stížnostmi nebo problémy uvnitř sboru. Besserová se tak po letech práce v policejní komunikaci dostala k jiné citlivé roli. Měla se zabývat tím, co se děje uvnitř policie.

Ve stejném roce, tedy v roce 2011, se provdala za Jiřího Bessera. Ten byl dlouhá léta spojený s Berounem. V letech 1994 až 2010 působil jako starosta města, později se stal ministrem kultury ve vládě Petra Nečase. Funkci ministra opustil v roce 2011 poté, co se objevily informace, že v majetkovém přiznání neuvedl účast ve firmě, ve které figuroval i podnikatel Pavel Hrách, dvakrát odsouzený za korupci.

Se svým budoucím manželem se Blanka Besserová podle dřívějších mediálních výpovědí seznámila v Berouně. Mělo se tak stát v jedné z místních restaurací. Besserová tam měla být poprvé a nevědomky si sedla na místo, které měl Jiří Besser dlouhodobě rezervované. Náhodné setkání později přerostlo ve vztah a manželství.

Její jméno se proto v médiích objevovalo nejen v souvislosti s policií, ale také s politickým prostředím. Přesto její vlastní profesní příběh stál samostatně. Vystudovaná pedagožka prošla policejním prezidiem, elitním útvarem pro odhalování organizovaného zločinu, ministerstvem dopravy i ministerstvem vnitra.

Blanka Besserová patřila ke generaci lidí, kteří zažili proměnu policejní komunikace v Česku. Policie se v té době učila mluvit s veřejností v době rostoucího mediálního tlaku. Kauzy bezpečnostních složek se čím dál častěji dostávaly na titulní strany novin a mluvčí museli dokázat reagovat rychle, přesně a zároveň opatrně.