Proti autorovi prezidentem citované analýzy zaměřené proti České televizi se nyní ohradil také šéfredaktor pořadu Reportéři ČT Marek Wollner. To proto, že má Jan Křeček ambice se dostat do Rady Českého rozhlasu, což investigativní novinář nese poněkud nelibě.
Kontroverzní anarchista a silně levicově orientovaný pedagog FSV UK Křeček se dlouhodobě vyhraňuje proti čemukoliv pravicovému, liberálnímu a neváhá to prezentovat veřejně.
Jeho aktivismus se projevil již v roce 1999, když v Trůnním sále Pražského hradu při podpisu vstupu ČR do NATO na prezidenta Havla pískal a zapálil kartičku se zkratkou názvu Severoatlantické aliance. Byl obviněn z výtržnictví, hrozilo mu odnětí svobody, ale nakonec vyvázl jen s pokutou. Přišel o členství v Syndikátu novinářů ČR, který jej za zneužití legitimace vyloučil.
„Když pískal na Havla kvůli našemu přijetí do NATO, říkal jsem si, že je to klukovina, kterou je nutné přejít s úsměvem. Když vypracoval analýzu na základě blbých kritérií, že ČT nadržuje TOP 09, říkal jsem si, že je to prostě zmatenec, který by si napřed měl zamést před svým anarcho-komunistickým prahem. Ale když teď čtu, že se cpe do Rady ČRo, říkám si: mladí revolucionáři, staří hofráti. A to je přitom Jan Křeček ještě pořád docela mladý. Ale učí se rychle, to je fakt. Ono je taky od koho, podívejte, kam to dotáhl takový Petr Žantovský,“ okomentoval Wollner osobnost analytika, z jehož práce Miloš Zeman při kritice ČT čerpal, aby dokázal spřízněnost veřejnoprávního media a Kalouskovy TOP 09.
Když pískal na Havla kvůli našemu přijetí do NATO, říkal jsem si, že je to klukovina, kterou je nutné přejít s úsměvem. Když vypracoval analýzu na základě blbých kritérií, že ČT nadržuje TOP 09, říkal jsem si, že je to prostě zmatenec, který by si napřed měl zamést před svým anarcho-komunistickým prahem. Ale když teď čtu, že se cpe do Rady ČRo, říkám si: mladí revolucionáři, staří hofráti. A to je přitom Jan Křeček ještě pořád docela mladej. Ale učí se rychle, to je fakt. Ono je taky od koho, podívejte, kam to dotáhl takový Petr Žantovský.
Křeček a jeho tým před parlamentními volbami vypracovali zakázku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kdy v analýze programu vysílání veřejnoprávní televize a rozhlasu poukazuje na výrazné stranění těchto médií TOPce. Levicový analytik si především stěžoval na ignoraci kritiky, opomíjení relevantních společenských aktérů a negativní rámování sociálních témat.
„V celku vysílaných zpravodajských a politicko-publicistických pořadů České televize i Českého rozhlasu byla ve sledovaném období zvýhodňována politická strana TOP 09 tím, že promluvám jejích zástupců bylo trvale a pravidelně přidělováno zřetelně více prostoru, než by odpovídalo reálnému postavení této strany v politickém a společenském životě,“ píše se v Křečkově analýze proti níž se postavila odborná veřejnost i generální ředitel ČT Petr Dvořák.
„Studie, kterou pan prezident v projevu citoval, je udělaná tak nešťastně a tak manipulativně, že i její zadavatel, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ji nepoužil pro účel, pro který si ji zadal,“ uvedl Dvořák. Proti analýze se vyhranili i další specialisté na sociologické studie.
Dramaturg a šéfredaktor pořadu Reportéři ČT Marek Wollner.
„Křečkova analýza si představuje novinařinu jako fyzikální děj probíhající ve vakuu mimo konkrétní čas a prostor, matematicky řízený podle síly politických stran. V reálném světě se pochopitelně píše a točí o tom, co je důležité a zajímavé. Je-li jedním z hlavních společenských témat vzestup Andreje Babiše a souběžné snahy omezit jeho vliv zákonem o střetu zájmů, jehož nositelem byla TOP 09, bude mít v takovou dobu větší mediální prostor TOP 09 a zprávy se budou víc zaobírat Babišem a jeho hnutím. Cokoli jiného by byla rezignace na základní novinářské principy. V tomto bodě je vůbec nejslabší místo analýzy, která tento faktor neumí – či možná nechce – zpracovat,“ píší například ve své kritice Noviny.cz.
„Křečkova analýza má řadu slabých míst, ale několik z nich představuje tak závažné chyby, že znehodnocují veškeré výsledky. Metodika je pochybná, kvantitativní analýza vychází z nesmyslných dat a kvalitativní nese výrazné rysy zaujatosti. Na některých bodech je patrné, že autor netuší, jak funguje provoz zpravodajského kanálu, případně to tušit nechce. Vyvozovat z tohohle dílka závěr ve znění ‚docházelo k porušování zákona a jsou na místě sankce‘, jak činí pan Křeček, je v nejlepším případě drzost.“
To, proč se prezident ve své argumentaci opírá o takto zfušovaný a jednostranně zaměřený pamflet ideologicky stranícího člověka, je stejně absurdní, jako jeho ambice proniknout do kontrolních orgánů veřejnoprávních médií. Bohužel, jak již Marek Wollner upozornil, například v případě neméně kontroverzního Petra Žantovského, též Zemanova příznivce, se to podařilo.
Fotogalerie |
