„Václavák, to je zóna prokletí. Ty, i když držíš tašku v ruce, zmizí vzápětí. Václavák, to je Broadway pro chudý. Ať kam chceš, míříš, tam se smíříš se svým osudím. A nemáš nárok,“ zpívala Iveta Bartošová v roce 1992 o nechvalně proslulém místu centra Prahy.
Ani po třiceti letech se toho moc nezměnilo. Zdeněk Hřib, jenž vždycky vidí sklenici plnou, i když zeje prázdnotou, je ale opačného názoru. A Václavák vidí jako výkladní skříň, kterou nám celý svět závidí.
„Byl jsem omrknout, jak se daří novým lípám na Václavském náměstí. Přibývají tu dvě úplně nová stromořadí! Krásně se zelenají, je to nádhera,“ rozplývá se primátor, který se k jednomu stromu také lísá a vypadá při tom, jako by snad i popil pár předražených škopků v nedaleké holírně pro turisty.
„Díky závlaze dešťovkou z retenčních nádrží by to tak mělo vydržet. I okolní nová dlažba místu sluší. Konečně to tu začíná vypadat k světu!“ završil své kochací okénko Hřib.
Na to konto mu lidé vzkázali, že by bylo fajn se sem vydat i se soumrakem a v noci, kdy se tu dějí věci, které zrovna dvakrát nezdobí.
„Na Václavském náměstí, ostudě Prahy, se daří nejen lípám, ale smažkám, dealerům, bordelům a jiné svoloči. Tak toho jste si, doufám, taky všiml. Ale z toho teče všimné, takže zbývá se fotit jen se stromy,“ nešetřil primátora jeden z diskutérů pod facebookovou momentkou s lípou.
Jeho výtku nechal Zdeněk Hřib tradičně bez odpovědi. Když se mu to nehodí do krámu, on ani jeho armáda asistentů a poradců na to nereagují.
Fotogalerie |