Cesta do pravěku patří vůbec největším legendám naší kinematografie. Ačkoliv snímek vznikal v roce 1955, ztvárnění pravěkých zvířat v něm působí až neuvěřitelně věrohodně. Je to zásluhou nejen režiséra Karla Zemana a paleontologa Josefa Augusty, kteří na projektu spolupracovali, ale také slavného ilustrátora Zdeňka Buriana.
Ten se přímo na filmu nepodílel, dokonce neexistuje ani žádný důkaz, že by se se slavným Zemanem setkal. Na co ale důkazy existují, to je skutečnost, že se štáb při stavbě některých dinosaurů inspiroval jeho legendární tvorbou. Aby také ne, ačkoliv s režisérem se zřejmě Burian ani neznal, paleontolog Augusta byl mimořádně důležitou postavou jeho života.
Vezměme to ale popořadě. U Zdeňka Buriana se mimořádný malířský talent začal projevovat už v dětství. Bylo mu pouhých čtrnáct let, když ho nejenže přijali na pražskou Akademii výtvarných umění, ale dokonce putoval rovnou do druhého ročníku.
Jenže Burian na škole nevydržel ani rok. Potřeboval si zajistit obživu, a tak upřednostnil práci. Začínal jako nosič kufrů na nádraží, pak také pomáhal na stavbách. Obří talent ale brzy zafungoval a Burian se už jako šestnáctiletý začal ilustrováním živit. Jeho prvním dílem byla kniha Dobrodružství Davida Balfoura. Pak následovaly další a další.
Burianovy obrázky byly neuvěřitelně věrohodné a detailní.
Zlomovým bodem jeho kariéry se ovšem stalo ilustrování povídky Eduarda Štorcha Lovci sobů a mamutů v časopise Malý čtenář. Burianových kreseb si totiž všiml už zmíněný paleontolog Josef Augusta, v té době docent Univerzity Karlovy. Kresby ho zaujaly natolik, že ilustrátora osobně navštívil a nabídl mu spolupráci. Burian kývl.
„Burian chodil za Augustou do ústavu, tam si prohlížel kosti, dělal si skici. Augusta mu je opravoval. Vycházela z nich řada světových paleontologů. Některé pravěké rekonstrukce jsou už samozřejmě poopravené, věda a výzkumy se vyvíjejí. V té době to však bylo naprosto ojedinělé,“ popsal serveru Aktuálně.cz kurátor výstavy děl Zdeňka Buriana nazvané Širým světem Jakub Sluka.
Jedno z Burianových děl
Oba mistři svého oboru zůstali přáteli až do profesorova skonu v roce 1968 a z jejich spolupráce vzešlo neuvěřitelné množství kreseb pravěkého světa. Inspiroval se jimi nejen film Cesta do pravěku, ale údajně i tvůrci první Godzilly, a dokonce slavný Steven Spielberg při natáčení kultovního Jurského parku.
„Když se režiséra Stevena Spielberga ptali, co bylo předlohou k jeho Jurskému parku, řekl, že to byl jeden významný evropský malíř pravěku. Myslel Buriana,“ popisuje Sluka.
Burian maloval prakticky cokoliv.
Za svůj život Zdeněk Burian vytvořil přibližně deset tisíc doložitelných ilustrací. Nemaloval zdaleka jen pravěk, například v už zmíněném časopise Malý čtenář přenášel na papír třeba českou krajinu a mnoho dalšího. Za války, kdy nemohl pracovat, si zase kreslil jen tak pro sebe.
I z toho důvodu ještě dnes po celé zemi sem tam vyplave některá Burianova ilustrace. Mnoho sběratelů, historiků nebo zkrátka fanoušků se hledáním jeho ztracených děl zabývá. A i z toho důvodu lze říct, že Burianův talent vlastně slavného umělce přežil.
Cestu do pravěku dává dnes od 20:00 ČT2.
Fotogalerie |
137
13
13
12
12
12
