„Naším cílem bylo ubránit Senát před levicovými populisty. To se podařilo,“ prohlásil premiér s klidem, jako kdyby skutečně ovládal kouzlo, které umí přepsat volební čísla ve prospěch ODS. Faktem je, že ODS obhajovala deset mandátů, ale po těchto volbách jich drží jen pět. Ano, ztráta poloviny křesel. Přesto Fiala mluví o vítězství. Proč? Protože místo prosté matematiky použil to, co bychom mohli nazvat „politickou aritmetikou pro pokročilé.“
Fiala totiž nesčítá jen mandáty ODS, ale zahrnuje do svého výpočtu i křesla ostatních vládních stran. Když přičtete úspěchy STAN, lidovců a TOP 09, dostanete 15 mandátů – a to už zní jako solidní číslo. A jaká je Fialova logika? „Vládní koalice zvítězila nad opozicí,“ prohlásil sebevědomě. ANO sice vyhrálo osmi mandáty, což je pro ně historický úspěch, ale to je pro Fialu nepodstatný detail. Podle něj je důležité, že „opozice nedominovala.“ V překladu: pokud ANO získalo nejvíce senátorů, ale vláda má většinu křesel, pak je to vlastně naše vítězství.
Tento kreativní přístup k číslům však není pro Fialu ničím novým. Už po evropských i krajských volbách dokázal na tiskových konferencích vystupovat s takovým sebevědomím, že byste si mysleli, že vyhrál i tam, kde jeho strana očividně prohrála. Jeho pověstná ekvilibristika při prezentaci volebních výsledků je skoro na úrovni Davida Copperfielda – zmizení volebních neúspěchů v přímém přenosu. A když se k tomu přidá odchod piráta Ivana Bartoše z vlády, který Fialovi zřejmě vlil novou krev do žil, není divu, že si troufá na další zázračné výkony.
Jenže podceňovat inteligenci voličů může mít své hranice. Lidé nežerou seno, aby věřili, že ztráta pěti mandátů je něco, co stojí za oslavování. „Buď Petr Fiala neumí počítat, nebo neví, jaké strany je předseda.“ A něco na tom bude, protože mezi úspěchy své ODS počítá Fiala i kandidáty jiných stran.
Skvělým příkladem je Břetislav Rychlík, zvolený za TOP 09, známý svými levicovými názory. „Kdo zná Rychlíka od devadesátých let, ten ví, že není představitelem konzervativní pravice,“ poznamenal komentátor MfDNES Miroslav Korecký. V dnešní ODS ale zjevně už nehraje roli, jestli máte levicové či pravicové přesvědčení – důležité je, že máte mandát, který Fiala může započítat do svého úspěchu.
Ironií osudu je, že to, co Fiala nyní prezentuje jako „záchranu Senátu,“ je v podstatě jen zachráněná většina vládních stran. ODS jako taková prohrála – a to zcela zjevně. Ztratila polovinu svých mandátů a její zisk byl ve srovnání s ANO malý. Přesto Fiala dokáže tuto ztrátu obrátit ve vítězství, a to s takovým přehledem, že politologové kroutí hlavou.
Možná bychom se měli všichni zamyslet nad tím, zda by Fialova metoda kreativní aritmetiky nemohla vyřešit i jiné problémy. Státní rozpočet? Žádný problém, stačí počítat úspěchy všech ministerstev dohromady. Důchodová reforma? Spočítáme, co se podařilo, a to, co se nepodařilo, jednoduše nepřičteme. A volební výsledky? Ty budou vždy takové, jaké si sami vybereme.
Pokud nic jiného, Petr Fiala nám ukazuje, že volební matematika není o číslech, ale o interpretaci.
Fotogalerie |