Prezident Miloš Zeman nedávno doslova prohlásil, že i když je zveřejňování korespondence prezidentů neobvyklé, určitě mu bránit nebude. „Zeptejte se ředitele zahraničního odboru Rudolfa Jindráka, když vám ten dopis dá, já nebudu proti,“ odkázal na svého podřízeného v rozhovoru z Lán pro Blesk.cz.
Jenže výsledkem bylo zklamání. Odbor zveřejnil jen útržky, které žádnou avizovanou omluvu neobsahovaly a o dopis z pera amerického prezidenta šlo jen těžko. „Je mi líto, že jsme se nemohli setkat v dubnu, kdy jste plánoval cestu do Spojených států,“ měla být ona osobní omluva. Proto se rozhodl Michal Štingl sám na základě zákona o svobodném přístupu k informacím prezidentskou kancelář o kopii dopisu požádat.
Podobně jako jiným před ním byla žádost v rámci odvolání zamítnuta kancléřem Vratislavem Mynářem. Michal Štingl tedy pojal podezření, zda vůbec nějaký podobný dopis existuje.
„Já nevěřím, že je to tak, jak to je prezentované. Pokud nějaký dopis přišel, tak je tady otázka, zda ho skutečně psal a podepsal Trump. Navíc se objevovaly informace z diplomatických kruhů, že dopis žádnou omluvu neobsahuje, čili těch pochyb je tam celá řada. Nevěřím tomu,“ řekl iniciátor žaloby na Hrad pro Expres.cz.
Slovo prezidenta prý není dostatečným důkazem o existenci dokumentu. Navíc se Michal Štingl domnívá, že ani americký prezident není nejvyššímu českému představiteli nakloněn. Dokonce otevřeně poukazuje na Zemanovu problematickou důvěryhodnost:
„Prezidentovi určitě nedůvěřuji. Myslím, že jeho nepravdivé výroky jsou dostatečně zdokumentované. Konkrétně u kauzy Trumpova dopisu jsem se o to začal zajímat pro zásadní rozpor, kdy náš prezident Trumpovi lezl od začátku do zadku, ale jak to vypadá, nebylo mu to nic platné.“
Žaloba může uspět, jde o to, zda lhali
Michal Štingl je sám novinář a již delší dobu se zajímá o problematiku práva na informace. Proto se rozhodl zainvestovat nemalý poplatek tři tisíce korun, aby mohl podat žalobu na úřad prezidenta za porušení zákona.
Poplatek nakonec za něj uhradil Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který považuje úspěch žaloby za reálný. Samotnou žalobu, kterou Štingl plánuje podat prostřednictvím datové schránky, mu pomohla sestavit právní poradna Otevřené společnosti. Ta poskytuje právní servis žurnalistům.
„Jasně se ukazuje, že oni s tím přijímáním občanů a právem na informace mají dlouhodobý problém. To se i objevuje v argumentaci té žaloby. Oni s tím zákonem zacházejí formalisticky a točí se na určité formulaci, která ale z hlediska Ústavního soudu, jenž už v podobné věci rozhodoval, není vůbec důležitá. Není objektivní důvod k zatajení, a je tedy na místě vyhovět zájmu o informování veřejnosti,“ domnívá se Štingl.
Pokud soud zamítne rozhodnutí o nevyhovění zveřejnění kopie Trumpova dopisu, musí onen dokument prezidentská kancelář vydat. V případě neuposlechnutí může dojít k exekuci úřadu, obstavení účtu a zákaz nakládáním s majetkem. „Jde tady o princip, zda lhali, či nikoliv,“ uzavírá iniciátor žaloby.
V galerii si můžete přečíst plné znění připravované žaloby na Hrad.
Fotogalerie |