Celý svět s napětím sleduje osudy dvanácti mladých fotbalistů a jejich pětadvacetiletého trenéra, kteří jsou uvězněni již třináct dní v zatopené jeskyni. Původní záchranný plán počítal s tím, že odborníci poskytnou chlapcům potápěčský kurz a celý fotbalový tým za doprovodu záchranářů z jeskyně po několika měsících uvěznění vyplave.
Dnes nad ránem během záchranným manévrů přišel o život jeden z profesionálních potápěčů Saman Kunan (38), který jeskyni zásoboval kyslíkem. Podle The Guardian mu došel kyslík. Jeho úmrtí jen podtrhuje fakt, jak moc je záchranná akce náročná a podle některých odborníků dokonce nereálná. Většina z chlapců totiž stěží umí plavat a situaci navíc komplikuje i fakt, že se očekávají přívalové deště, které by jeskyni mohly zcela zatopit, což by pro chlapce znamenalo jistou smrt.
„Nejdřív jsme si mysleli, že děti mohou v jeskyni zůstat delší dobu. Věci se ale nyní změnily a my jsme časově limitováni. Saman Kunan zemřel proto, že mu došel kyslík, což se ale může stát během jakékoliv akce podobného typu. Nedopustíme, aby jeho život přišel nazmar, a v záchranné akci vytrváváme dál,“ komentoval smrt bývalého člena thajského námořnictva Arpakorn Yookongkaew, vedoucí záchranného týmu.
Zesnulý Saman Kunan je bývalý člen thajského námořnictva a do záchranné akce se přihlásil zcela dobrovolně. „Vždy se účastnil záchranných akcí až do konce svého života, ačkoliv z námořnictva dávno odešel. Jeho odhodlání zachraňovat lidské životy navždy zůstane v srdcích všech záchranářů,“ řekl vedoucí záchranných jednotek o tragicky zesnulém kolegovi.
Že se nápad poskytnout zesláblým chlapcům potápěčský kurz ukazuje jako nereálný, dokazuje i fakt, že proplout složitými jeskynnímu tunely trvá i těm nejzkušenějším potápěčům až pět hodin! Představa, že systémem poplují chlapci, kteří neovládají dostatečně ani plavání, se nyní jeví jako neuskutečnitelná. Smrt potápěče na celou situaci hází ještě temnější stín a naděje všech zúčastněných slábnou.
Nedávno pro CNN poskytl rozhovor Cade Courtley, bývalý člen amerického námořnictva, a o situaci uvězněných osob se vyjadřoval velmi skepticky: „Proplout, plazit se a šplhat jeskyněmi s nulovou viditelností je náročné pro ty nejzkušenější z oboru. Nyní totéž chcete po jedenáctiletých až šestnáctiletých chlapcích, z nichž někteří neumí ani plavat? Myslím si, že to je zcela mylný návrh, který v rámci snahy chlapce zachránit padl!“
Podle záchranářů jsou dva z dvanácti chlapců fyzicky výrazně slabší a fakt, že jsou již třináct dní uvězněni ve vzduchové kapse zaplavené jeskyně, jim příliš sil nedodává.
Momentálně se ukazuje, že zásadním problémem je i hladina kyslíku, jež se kvůli vysokému počtu záchranných jednotek rychle vyčerpává. Pro další přívod kyslíku se v džungli nad jeskyní provrtávají díry a instalují se do jeskyní kyslíkové pumpy. Podle záchranářů zbývá obsadit ještě úsek o délce 1,7 km, který musí být během dnešního dne pokryt. S těmito zásobami by pak chlapci měli vydržet až měsíce.
Vedoucí inženýr záchranné mise zvažuje i možnost vysvobození chlapců pomocí „provrtání se“ do místa, kde jsou uvězněni, ačkoliv tato varianta se původně jevila jako příliš riskantní kvůli příliš stísněnému a malému prostoru. Stále se ale většina přiklání k vysvobození chlapců v potápěčských výstrojích. Zda dostanou přednost ti slabší, nebo silnější, se zatím neví.
Největším strašákem ovšem zůstává hrozba přívalových dešťů, která by mohla celý jeskynní systém zatopit s katastrofálními důsledky. „Naše největší starost je počasí. Kolik času nám zbývá, než přijdou deště?“ ptá se člen záchranářů, který upozorňuje na to, že nebýt dešťů, mohli by chlapci v útrobách jeskyně zůstat kratší dobu. Vodu z prostoru, kde jsou chlapci se svým trenérem, odsává devatenáct mohutných pump.
Fotogalerie |
17
10
10
10
7
7
