Rok 1980, 1989, 1990 nebo snad 1991? Ve vývoji nejrozšířenější internetové služby World Wide Web existuje hned několik důležitých milníků, které vedly k tomu, že je pro nás v dnešní době sdílení dokumentů s miliardami dalších uživatelů internetu samozřejmostí. Obecně platí, že rokem zrodu světově využívané služby je rok 1989, právě dnes si tak připomínáme třicetileté výročí. Vezměme to ale popořadě.
V polovině roku 1980 nastoupil do mezinárodní vědecké organizace CERN ve Švýcarsku jistý Tim Berners-Lee. Šlo o pětadvacetiletého britského fyzika a počítačového inženýra. Jako by se nechumelilo, naprogramoval si jednoduchý elektronický katalog, na který se pomocí počítačové sítě mohl připojit odkudkoliv. Propracovaný systém pojmenoval ENQUIRE a výrazně si jím usnadňoval práci, protože díky němu propojil několik odkazů se souvisejícími informacemi, které ke svým výzkumům potřeboval.
K vytvoření přelomového systému internetových stránek, mezi nimiž lze libovolně přeskakovat a čerpat z nich data, už příliš mnoho nechybělo. Jenže Berners-Lee koncem roku 1981 CERN opustil a šel pracovat do soukromého sektoru.
Návrat a přelomový objev
Ještě v polovině 80. let se ovšem vizionářský počítačový expert do švýcarského vědeckého centra vrátil. A byl to právě on, kdo nakonec pomohl CERNu vytrhnout trn z paty v podobě omezených možností při sdílení prací mezi vědeckými týmy po celém světě. E-mail totiž sice už existoval, nebylo však možné si na dálku posílat větší množství dat.
Zakladatel webu Tim Berners-Lee v roce 1998, kdy se jeho vynález rozjížděl naplno.
Tim Berners-Lee začal usilovně rozvíjet svůj původní systém ENQUIRE do takové podoby, aby mohl CERNu na mezinárodní úrovni sloužit. A právě před třiceti lety, 12. března 1989, zaklepal na dveře svých nadřízených, aby jim předal dokument se skromným názvem „Správa informací: Návrh“. Šlo o hrubý náčrt toho, jak by mohla mezinárodní internetová síť vypadat.
Následovala dlouhá mravenčí práce, nad kterou se Berners-Lee tentokrát už nepotil sám, ale po boku Roberta Cailliaua a řady dalších kolegů z CERNu. Za úkol měli přetvořit původní návrhy do reálné, použitelné podoby. Povedlo se jim to až za rok a půl, na podzim 1990, kdy projekt dostali do finální fáze a rozhodli se ho pojmenovat World Wide Web, tehdy ještě bez mezer mezi jednotlivými slovy. O Vánocích pak Berners-Leeův tým zprovoznil vůbec první webový server historie: Info.cern.ch.
Tehdy však byl celý projekt stále ještě interní záležitostí CERNu a okolní svět o něm neměl nejmenší tušení. A nyní se postupně dostáváme k poslednímu roku, který by mohl být považován za počátek webu, který známe dnes. Dne 6. srpna 1991 totiž díky legislativním úpravám došlo k tomu, že byla přelomová internetová technologie zpřístupněna veřejnosti.
Na již zmíněných stránkách CERNu visela informace, jak systém WWW funguje či jak si pořídit vlastní web. A začala velká jízda.
Takto vypadal web serveru iDNES.cz v roce 1998.
Její začátek byl sice pomalejší a například ještě v listopadu 1992 na celém světě existovalo jen 26 serverů, které provozovaly především evropské i americké vědecké instituce. Už další rok ale existovalo více než 500 serverů a koncem roku 1994 jich bylo deset tisíc. Právě v té době totiž začala mohutná komercializace internetu. V dnešní době se počty webů počítají na stovky milionů.
Nešťastný otec fantastického vynálezu
Vývoj World Wide Webu udělal z Tima Berners-Leeho jednoho z nejvýraznějších inovátorů historie. Dokonce si v roce 2004 vysloužil rytířský řád od královny Alžběty. Jenže ve skutečnosti mu jeho přelomový vynález zrovna velkou radost nepůsobí.
Tim Berners-Lee na svůj vynález v současnosti příliš hrdý není.
Vadí mu hned několik věcí. Před dvěma lety, kdy web slavil osmadvacáté narozeniny, vyjmenoval tři důvody, proč se podle něj ubírá špatným směrem.
Zaprvé je Berners-Lee znepokojen tím, že lidé ztrácejí kontrolu nad svými osobními údaji. Mnoho webových stránek je totiž podle něj založeno na obchodním modelu, který uživatelům umožňuje bezplatný obsah výměnou za přístup k citlivým soukromým informacím. A to je špatně.
Internetový prohlížeč Seznam v době, kdy byl web v Česku ještě v plenkách.
Problém vidí i v tom, že se po webu příliš snadno šíří dezinformace, čemuž ještě přispěl boom v podobě sociálních sítí. A zatřetí se podle něj často snaží různé společnosti či politické subjekty manipulovat s lidmi například před volbami.
„Možná jsem vymyslel web, ale vy všichni jste pomohli z něj udělat to, čím je dnes. Jsem však nadále odhodlán zajistit, aby web byl svobodný, otevřený a kreativní prostor pro všechny,“ prohlašuje Tim Berners-Lee odhodlaně.
Fotogalerie |
20
10
10
10
10
9
