Nikdy ho neviděli brečet. Název stříbrného fotopříběhu kategorie Sport (série) v prestižní anketě World Press Photo, jehož autorem je český fotograf Michael Hanke, vystihl kapitána sledgehokejové reprezentace Zdeňka Šafránka přesně.
V roce 2003 tenhle sympaťák skončil na vozíku po tragické nehodě v práci. Spadla na něj jeden a půl tuny těžká plošina na přepravu osobních aut. Ta přesekla jeho míchu, kvůli čemuž už se nikdy nepostaví na nohy.
V průběhu let ho několikrát potkaly velké zdravotní problémy, měl silné bolesti a musel je dokonce tišit různými opiáty. Naposledy ho podobné obtíže provázely minulý rok, kdy se mu na zádech objevila bulka, kterou následně lékaři rozřízli a v Šafránkově těle objevili roztříštěné úlomky kostí. Kvůli bolestem nemohl ani pořádně spát.
Připadal si bezmocný, dokonce ho přepadaly i myšlenky na sebevraždu. Nikdy se ale nevzdal.
Rodina drží Zdeňka nad vodou.
Nad vodou ho celý život držely děti. Od roku 2003 prý plakal pouze jednou, a to dojetím při jejich narození. Proto také název Nikdy ho neviděli plakat.
Zdeněk Šafránek prý plakal jednou, a to dojetím při narození dětí.
Kromě toho má ještě jednu vášeň: sport. Jak bylo zmíněno, Zdeněk je českým reprezentačním sledgehokejistou, kromě toho se věnuje i handbiku. A je také vášnivým boxerem. Právě na to se zaměřil i fotograf Michael Hanke.
Zdeněk Šafránek nemá s boxováním žádný problém.
Šafránka fotografoval během jeho tréninků, a to ještě v době, než ho začaly sužovat ony zmiňované bolesti. Zdá se, jako by pro něj fakt, že je na vozíčku, nebyl žádnou překážkou. Kromě samotného boxování nemá problém třeba ani s děláním shybů či kliků.
Zdeňku Šafránkovi nedělají problém ani shyby.
Na stříbrný fotopříběh ankety World Press Photo se podívejte v galerii.
Fotogalerie |
