„Socha Leoše Janáčka vznikla na základě výběrového řízení, stejně jako socha Věry Špinarové. Socha Kryla byla zakázkou pro soukromou společnost. Dozvěděl jsem se, že docela pěkný počet soch takto vznikal v celé Ostravě už od devadesátých let a v podstatě byly jen dvě realizované soutěže – na sochu, která je od Lukáše Rittsteina, a na mou Levitaci,“ uvedl David Moješčík pro iDNES.cz (článek ZDE).
„Vytvoření sochy jsme zadali přímo panu Moješčíkovi. Jeho díla se nám líbila, ztvárnění Janáčka taky, a proto dostal i další možnost vytvořit sochu paní Špinarové,“ řekla Expresu mluvčí městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jana Pondělíčková, která tak popřela, že by na realizaci sochy bylo vypsáno výběrové řízení.
Na rozdíl od syna zpěvačky a nemalé části veřejnosti jen radnice zmíněné městské části s výsledkem nadmíru spokojena.
„Nepožadovali jsme zcela racionální podobiznu, která by patřila například do muzea voskových figurín, kde je podmínkou realistické zachycení osoby v určité jeho podobě. Panu Moješčíkovi jsme dali uměleckou volnost pro její ztvárnění. Zachytil ji dle jeho vlastních slov v několika různých jejích etapách života,“ uvedla mluvčí. Zadavatelé prý i počítali s tím, že socha v Husově sadu vzbudí rozporuplné reakce a rozdělí společnost.
„Počítali jsme s tím, že jako většina uměleckých děl, tak i toto nebude mít pouze kladné ohlasy. Samozřejmě vnímáme i negativní ohlasy, ale věříme, že si socha své příznivce našla a ještě i najde,“ dodala Pondělíčková.
Zbývá už jen vyřešit záhadu výběrového řízení, které podle všeho existuje jen v myšlenkách sochaře Moješčíka, když ho městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz odmítá.
Stydí se snad autor za to, že je na radnici oblíben? Jistí se snad pro případ dalších zakázek?
Fotogalerie |