Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Vánoční poselství aneb Zemanův předvolebně smířlivý tón

    Miloš Zeman během vánočního projevu | foto: ČTK

    Popáté, a naposledy, před lednovou volbou nové hlavy státu vystoupil prezident Miloš Zeman se svým vánočním poselstvím. Charakterizovala ho umírněná rétorika a snaha o konsensuální řešení v situaci, kdy ČR zažívá prosperitu a ekonomický růst.

    Nebyl by to ale Miloš Zeman, aby umně nezahrál na nálady veřejnosti a některé sporné momenty, jež českou politiku provázejí. Jeho poselství lze především vnímat jako citlivě promyšlené vystoupení před blížící se prezidentskou volbou. Například jeho dilema o tom, že nelze obklíčit a izolovat vítěze voleb, ani zašlapat menší politické konkurenty do země, rámuje představu o dosažení politického kompromisu, jehož by byl on sám moderátorem.

    Menšinová vláda není zlo

    Miloš Zeman zdůraznil, že jen ignorant by v současné situaci usiloval o vyšachování vítěze voleb ze sestavování vlády. Pokud politické strany nechtějí vyjednávat a jejich cílem je rychlý úprk do opozice bez ochoty k nalezení racionální dohody či přímé spolupráce s vítězem, pak i tolerovaná menšinová vláda představuje elegantní řešení. Pro tuto variantu by Zeman ve výsledku zřejmě získal větší sympatie než pro několikaměsíční udržování Sobotkovy polorozpadlé vlády v demisi, ve které by chyběl předseda vítězné strany.

    Předčasné volby jako drahý nesmysl

    Zeman razantně odmítnul i myšlenku předčasných voleb, čímž se nejen trefil do nálady voličů, ale tlačí tím k dohodě jak politické trpaslíky, kteří by po nich mohli být ještě menší, tak i samotného Andreje Babiše. Pokud by se ostatní strany vůči hnutí ANO dále stavěly na zadní, dostaly od Zemana poměrně jasnou informaci o tom, co se bude dít, pokud bude v lednové volbě opětovně zvolen.

    Propaganda vs. zdravý rozum

    Stávající prezident vtipně glosoval mizivou argumentační hodnotu propagandy a s ní spojené strašení, jež prezidentskou volbu doprovází. Zemanův apel „zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí,“ jako by parafrázoval Havlův výrok a obrátil jej z hlavy na nohy, tj. přiblížil ho mnohem více realitě. O tom, co je „pravda“, totiž v rámci politického souboje rozhodují ve svobodné zemi občané, a ty přece nelze vyměnit. Miloš Zeman si v této souvislosti nemohl nerýpnout do části médií, která ho buď neustále kritizují málem i za to, co neudělal, nebo ho naopak ignorují v tom, co dělá.

    Volba plná paradoxů i politického kýče

    Finále prezidentské volby přináší několik zajímavých paradoxů. Třeba ze vstupu Mirka Topolánka do volby na poslední chvíli se může Zeman jenom radovat. Vnesl do ní chaos, a jestli na sebe strhnul pozornost, tak především od dvou kandidátů, kteří do té doby aspoň částečně dýchali Zemanovi na záda. Sada veřejných prezidentských debat, do kterých se Drahoš s Horáčkem zařadili po boku Topolánka, je pak evidentně vyčerpává. Místo, aby se soustředili na Zemana, musí se vypořádat s poněkud nevyzpytatelným Topolánkem, který se v kampani nezdráhá najet ani na kýčovitý leitmotiv o tom, jak ho „víra srovnala“. Horáčkova „valcha u starýho Růžičky“ tak získává poněkud jinou podobu, než si i on sám ještě před několika měsíci asi představoval.

    Tím, že Zeman do všemožných, a často bezvýznamných, debat nechodí, si u voličů jen posiluje auru výjimečnosti oproti ostatním kandidátům. Hraje si svoji vlastní „ligu“ podobně jako Viktoria Plzeň ve fotbale. To, že je tvořena koktejlem a kulisami, jež jsou politickými konkurenty kritizovány i zesměšňovány, Zemanovi vadit nemusí – důležité je to, co funguje.

    Zeman není bez chyb, ale má vytříbený politický instinkt

    Zeman samozřejmě není, a nikdy nebyl, politikem bez chyb. Nikdy to ale o sobě prvoplánově netvrdil. I v politice je nutné srovnávat persony nikoliv s vysněným ideálem, ale s tím, co je reálně ve hře. A zde je Zeman stále o pověstnou míli napřed. Umí vystihnout a pojmenovat témata, která většinu veřejnosti skutečně zajímají a předložit k nim jasné postoje. Tuto triviální skutečnost by si měli připomenout všichni, kteří budou po lednové přímé volbě opět stavět barikády a vykřikovat „tohle není můj prezident“.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 7:50 čtvrtek 26. dubna 2018. Anketa je uzavřena.

    • Super
      19
    • Trapas
      10
    • Haha
      6
    • Tvl
      6
    • Cože
      5
    • Sladký
      5