Na mapě je Ceuta malý bod na pobřeží severní Afriky. Ve skutečnosti je to ale jedna z nejcitlivějších bran do Evropy. Patří Španělsku, leží na marockém pobřeží a pro mnoho lidí z Maroka, Alžírska i subsaharské Afriky představuje jednu z nejkratších cest na území Evropské unie.

Právě tam se teď odehrává jedna z největších migračních krizí posledních let.

Podle agentury Reuters a dalších zahraničních médií se během čtvrtka a pátku pokusily dostat do Ceuty tisíce lidí. Některé prvotní zprávy mluvily až o 49 tisících lidech, kteří překročili nebo se pokoušeli překročit hranici během jediného dne. Čísla se ale v průběhu dne lišila. Španělská státní televize TVE podle Daily Mailu uváděla, že přímo do Ceuty se mělo dostat zhruba 2 až 3 tisíce lidí. Agentura AP pak psala o odhadech mezi 30 a 49 tisíci osobami, které se krize týkala.

Jisté je jedno: na místě vypukl chaos.

Záběry ze španělské enklávy ukazují skupiny lidí, které se brodí vodou, plavou kolem pobřeží nebo se po příchodu na pláž rozbíhají do ulic Ceuty. Další záběry zachycují spálená auta, kouř u hranice ve Fnidequ na marocké straně a španělské vojáky hlídkující u plotu.

Armáda, drony a vodní děla

Madrid poslal do oblasti posily. Podle španělského ministerstva vnitra měli bezpečnostní složky v Ceutě podpořit vojáci, potápěči, člun i drony. Daily Mail uvádí, že španělské úřady oznámily nasazení 60 vojáků a dalších 30 příslušníků Guardia Civil.

„Ozbrojené síly posílí Civilní gardu při výkonu jejích pravomocí a ve všem dalším, co bude nezbytné k udržení bezpečnosti ve městě Ceuta,“ uvedlo podle Daily Mailu španělské ministerstvo vnitra.

Na marocké straně byly nasazeny vodní děla a posílené bezpečnostní jednotky. Podle Reuters se bezpečnostní složky snažily odvracet skupiny lidí, které se v noci opakovaně pokoušely dostat k hraničním přechodům.

Situace se navíc nerozhořela pouze v Ceutě. Napětí se přelilo také do druhé španělské enklávy v severní Africe, Melilly. Tamní prezident Juan José Imbroda uvedl, že hranici mělo podle odhadů překročit 300 až 400 Maročanů. V oblasti se podle zahraničních médií ozývaly i varovné výstřely.

Mrtví ve vodě i v davu

Krize má tragický rozměr. Podle AP zemřelo nejméně 18 lidí. Část z nich se utopila, další měli zemřít v tlačenici při pokusu dostat se přes úzký pobřežní prostor u hraniční oblasti Tarajal.

Zástupce sdružení pracovníků Civilní gardy Rachid Sbihi označil situaci za „vážnou humanitární krizi“. Podle něj zůstaly tisíce lidí, včetně nezletilých bez doprovodu, spát v parcích a na chodnících, zatímco další se pohybovali ulicemi bez jasného cíle. Daily Mail cituje jeho slova: „Lidé stále přicházejí. Posily, které dorazily, pomáhají hlavně zraněným a s humanitárními úkoly. Je to chaotické.“

Příběhy z místa ukazují, že mezi lidmi, kteří se pokoušeli dostat do Ceuty, nebyli jen mladí muži. Na hranici se objevily i ženy a děti. Daily Mail popisuje případ třiadvacetileté Fatimy Mahli z marockého Tetuánu, která seděla u cesty se dvěma dcerami a čekala, zatímco její manžel se měl pokusit dostat do Ceuty plaváním.

Proč právě teď

Jedním z důvodů, proč se tlak na Ceutu a Melillu zvýšil, je podle španělského ministerstva vnitra nedávné rozhodnutí španělského Nejvyššího soudu. Ten podle Daily Mailu rozhodl, že migranti zadržení na moři při pokusu dostat se do Ceuty nebo Melilly nemohou být automaticky a okamžitě vráceni zpět přes hranici bez řádného procesu.

Madrid tvrdí, že pašerácké sítě tuto právní změnu zneužívají a povzbuzují lidi k cestě po moři. Agentura Reuters píše, že španělské úřady spojily nárůst pokusů o překročení hranice právě s působením převaděčských sítí.

Ceuta a Melilla mají zvláštní postavení. Kdo se dostane na jejich území, je už na území Španělska a Evropské unie. Proto jsou obě enklávy dlouhodobě pod tlakem lidí, kteří se chtějí dostat do Evropy.

Podobná krize se v Ceutě odehrála už v roce 2021, kdy během dvou dnů dorazilo přes osm tisíc lidí. Současná situace ale podle místních představitelů patří k nejvážnějším, jaké město zažilo. Prezident Ceuty Juan Jesús Vivas vyhlásil „totální humanitární a sociální stav nouze“ a žádal Madrid o mimořádná opatření.

Itálie a Francie přitvrzují

Krize v Ceutě se okamžitě stala evropským tématem. Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že záběry z Ceuty jsou podle ní varováním, že neřízená nelegální migrace představuje konkrétní hrozbu pro bezpečnost evropských hranic. Itálie podle zahraničních médií zvažuje mimořádná opatření a mluví se i o tlaku na omezení volného pohybu v rámci Schengenu.

Francie oznámila, že zpřísní kontroly na hranici se Španělskem. Podle Guardianu dal francouzský ministr vnitra pokyny k okamžitému posílení kontrol v místech, kde se obě země stýkají.

Evropa tak během několika hodin znovu narazila na spor, který se vrací stále dokola: jak chránit hranice, jak zvládat humanitární krizi a kde končí pomoc a začíná bezpečnostní problém.

Sánchez slibuje rychlou reakci

Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho vláda poskytne „okamžitou reakci“ a že Madrid mobilizuje všechny potřebné prostředky. Podle Daily Mailu napsal na síti X, že Španělsko spolupracuje s Marokem i mezinárodními partnery a připravuje opatření k obnovení normální situace.

Jeho vláda je ale pod tlakem. Kritici jí vyčítají příliš vstřícný postoj k migraci a poukazují i na program legalizace pobytu pro část migrantů bez dokumentů. Daily Mail uvádí, že španělská vláda nedávno spustila program, který má dát legální status zhruba 500 tisícům lidí bez dokladů, což podle kritiků mohlo povzbudit další migrační tlak.

Přímou souvislost ale vláda odmítá a odpovědnost dává především převaděčským sítím a právním nejistotám kolem vracení lidí zadržených na moři.

Proč to řeší i Česko

Na první pohled je Ceuta daleko. Ve skutečnosti jde ale o evropskou hranici. Pokud se kvůli tlaku na Španělsko začnou znovu zavádět vnitřní kontroly mezi státy EU, může to dopadnout i na cestování a politickou atmosféru ve střední Evropě.

Už teď je zřejmé, že krize v Ceutě posílí hlasy těch, kteří žádají tvrdší ochranu vnějších hranic EU. Zároveň ale otevře i otázku, jak se má Evropa chovat k lidem, kteří riskují život ve vodě, v davu nebo na hranici, často i s dětmi.

Fotogalerie 4 fotografie