Levicové elity neumí unést prohru, komentuje pro Expres Brexit Klaus ml.

Václav Klaus mladší patřil k těm, kteří před referendem o vystoupení Velké Británie z Evropské unie zastávali názor, že do věci nebudou Britům mluvit, ale zároveň neskrývali svou podporu Brexitu. Když už je definitivně jasné, že Velká Británie EU opustí, vyzpovídali ho redaktoři Expresu o tom, jaké jsou jeho názory na příčiny a možné následky tohoto zásadního politického rozhodnutí.

Brexit vyvolal až hysterické reakce. Není to paradoxem, že ti největší strážci demokracie se najednou nemohou smířit s tím, že demokratické referendum dopadlo jinak, než oni chtěli?

Ten pocit mám často. Volby dopadnou jinak, než by chtěli, ale oni se z toho hned oklepou a dokážou z toho udělat takový tyjátr, že vám to úplně zkazí radost. Mně se taky nelíbí současná vláda, ale beru to tak, že chodím normálně do práce, život jde dál a nevyšiluji. Maximálně si říkám, co bych mohl udělat proto, aby to za 4 roky dopadlo jinak.

Čím myslíte, že je to způsobeno?

Současná nová levice dělá to, že pár dní po volbách nebo referendu přijdou s tím, že to vlastně lidé nechtěli, byli zmanipulovaní a a neinformovaní a mělo by se hlasovat znovu, aby to dopadlo tak, jak si oni přejí. Je to nedostatek fair play a neschopnost unést prohru. Když ve fotbale prohrajete o 4 góly, taky jedete domů a jediné co můžete udělat je víc trénovat, aby se to neopakovalo.

Není právě chování těch, kteří se takto arogantně chovají jednou z příčin, proč k Brexitu došlo?

Samozřejmě, že to patří mezi příčiny, ta jejich povýšenost. Tyto neomarxistické špičky mají plnou pusu toho, koho je potřeba ochránit, ale když najednou ti lidé nedělají, co by si oni představovali, tak jim nadávají, že jsou to negramotní vesničani.

A není přesně o tom demokracie? Že si každý může hlasovat pro co chce?

Pochopitelně, to by mělo být jasné každému, že právě věci jako Brexit jsou největší ukázkou rovnosti. Kadeřnice s malého města má stejné právo o něm rozhodovat jako univerzitní profesor z prestižní školy. Je to její země stejně tak jako jeho. To je osobní projevení vůle, nic věděckého.

K čemu může nerespektování demokratických pravidel a snaha ovlivňovat myšlení lidí vést?

Pokud to takto bude pokračovat, situace se obrátí k tomu, že vlastně vůbec nebudeme mít demokracii ale vládu nějakých elit. Dříve to byli králové a knížata, teď to jsou nikým nevolení euroúředníci.

Váš otec označil Brexit za „neudálost“, souhlasíte s ním?

Vidíte, to jsem ani neslyšel. Zde se s otcem neshodnu. Pro mě to byla událost. Vždyť si o tom povídají i chlapi v hospodě, ve zprávách to bylo na titulní stránce několik dní, tak to je určitě událost.

Kam by podle vás měla Evropská unie směřovat?

Funkční by bylo zachování pochybu zboží a služeb bez cel, ale zároveň národní věci na národní úrovni. Tomu se dá říkat reforma. Dává to smysl, ale jde to zcela proti tomu, kam to současné špičky posledních 12 let táhly.

Jejich idea byla udělat superstát a centralizovaně vládnout, ale to není uskutečnitelné. A ani si nemyslím, že to je vůbec reformovatelné.

Neměly by to být právě ony evropské úřednické elity, kdo by měl z EU „exitovat“ a ne státy jako Velká Británie?

Jistěže, ale oni sami neodejdou, byť mají čím dál menší podporu a ozývá se kritika i z vlastních řad. Už bolševik, když se to hroutilo, začal mluvit o přestavbě. Teď kupříkladu Zaorálek hovoří o demisi Junckera. Kdyby to dělal před dvěma lety, bude obviněn z hereze. No, a když se hovoří o nutnosti přestavby, je jasné, že se celý systém hroutí.

Mohl by Brexit znamenat novou naději pro Evropu?

Británie je obrovská země, která vyslala signál. Brexit představuje podobnou situaci, jako když Chamberlaina vystřídal Churchill, přináší to naději pro svobodné lidi. To, že k Brexitu skutečně došlo je větší vyjádření vážnosti situace, než kdyby to bylo naopak a Britové zůstali a jen opatrně volali po změně. Tohle je větší rána, která by mohla Evropskou unii probrat.

Fotogalerie






Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 5:00 čtvrtek 27. října 2016. Anketa je uzavřena.

  • 117
  • 12
  • 11
  • 10
  • 9
  • 7