Už na konci prázdnin bylo zřetelné, že počty nakažených nezadržitelně rostou. Rapidní rozdíl byl zaznamenán už mezi 7. a 10. září. Zatímco 7. září přibylo nových případů 560, 10. zářijový den už to bylo 1380, tedy více než jednou tolik.

V Dánsku se po celou dobu epidemie vyšplhaly počty nakažených nad tisícovku jen jednou. U nás jsou teď na denním pořádku i čísla těsně pod hranicí 10 tisíc. Čím to je?

Podmínky pro cestování byly pro Dány i Čechy podobné. Problém zřejmě nastal v červnovém masivním rozvolnění. Zatímco v Dánsku se v srpnu odsouhlasilo uzavření barů a diskoték s platností do konce října a omezeně fungují stále restaurace, u nás se prakticky ráz na ráz obnovila školní docházka, otevřely se hranice, povolily se veřejné, kulturní a sportovní akce, otevřely se restaurace. Roušky byly povinné jen v pražském metru.

U kladenské nemocnice se čeká už přes měsíc každý den déle než hodinu.

Testujeme málo?

V České republice se v létě denně provádělo 5 až 9 tisíc testů denně, v září se počet zvýšil na 15 až 23 tisíc. Nejvíce lidí se nechalo testovat 9. října, a to celkem 27 tisíc. Zato v Dánsku se během léta nechávalo denně testovat i 40 tisíc lidí a po prázdninách vyšplhala čísla o testovaných až na 55 tisíc denně.

Lidé v mnoha případech nevěří, že testování skutečně prokazuje tak vysoká čísla. Navíc prý „nikde nejsou fronty“. V nejedné diskuzi na sociálních sítích se lidé předhánějí s dokazováním teorií o vládním spiknutí s tím, že se netestuje a čísla jsou falešná. Například u ostravské nemocnice se včera čekalo téměř tři a půl hodiny.

Několikahodinové fronty na test covidu

Je tedy možná opravdu důvodem zhoršení stavu v ČR nedostatečný počet odběrových míst a pracovníků, kteří by testování uspíšili.

Pokud bychom se ale dostali na denní protestovanost kolem 50 tisíc, jako tomu je v Dánsku, čísla nakažených by byla s velkou pravděpodobností ještě mnohonásobně vyšší, než jsou teď.

Fotogalerie 7 fotografií