České „válečníky“ láká hlavně Rusko. Za boje proti Ukrajině padlo několik trestů

Ukrajinská krize víří emoce i v Česku, politické špičky se vymezují vůči ruské agresi a varují před válkou. Objevují se také dobrovolníci, kteří hlásají, že jsou připraveni na hranice odjet a pomoci je bránit. Dosavadní česká stopa v ukrajinsko-ruském konfliktu ale vypadá trochu jinak. Soud v posledních měsících a letech řešil několik samozvaných válečníků, kteří se na Ukrajinu vydali bojovat, ovšem za ruské separatisty.

Bude válka, nebude válka? Podle prvotních zpráv mělo Rusko spustit invazi na Ukrajinu už minulou středu, nestalo se ale nic.

Někteří označují prognózy amerických zpravodajských služeb za blamáž. Napětí přesto trvá a podle některých informací je ruský prezident Vladimir Putin skutečně připraven k útoku.

Konflikt mezi oběma stranami v určité míře na hranicích přetrvává řadu let. Má i českou stopu, na vlastní pěst se do ní totiž zapojilo hned několik Čechů. Paradoxně na straně ruských separatistů.

Několik takových případů vyšetřovala policie. Loni v dubnu došlo k rozsáhlé razii, při níž Národní centrála proti organizovanému zločinu zatkla pět lidí. Nemilosrdně pak rozdala obvinění za spáchání trestného činu teroristického útoku, trestného činu financování terorismu a trestného činu podpory a propagace terorismu.

A prozatím padají tvrdé tresty. 

Bývalý voják Martin Sukup dostal počátkem letošního roku  21 let. Kvůli zapojení do bojů na Ukrajině byl také loni odsouzen ke 20 letům vězení Jiří Urbánek, stejný trest dostal i Martin Kantor a v červenci Vrchní soud v Praze zpřísnil na 21 let vězení trest Alexeji Fadějevovi.

Lukáši Nováčkovi soud naopak snížil trest z 20 na 6 let, protože se mu neprokázalo, že se zúčastnil bojů. Tvrdil, že odcestoval do Doněcka za přítelkyní a její známí mu nabídli místo v řadách separatistů, prý ale pracoval zejména v kuchyni.

Proruští separatisté vyhlásili v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny samozvané státy: Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. 

V konfliktu už zahynuly tisíce lidí, Ukrajina a západní mocnosti obviňují Rusko z podpory separatistů.

Druhou stranu láká Azov

Zahraniční dobrovolníky ale láká i druhá strana. Možnost zapojit se do bojů se separatisty jim v předchozích letech dával batalion Azov.

Ten vznikl roku 2014 poté, co tehdejší ministr vnitra Arsen Avakov povolil zakládání polovojenských jednotek.

Batalion v minulosti čelil kritice, a to především kvůli krajněpravicové orientaci některých členů. Objevovaly se dokonce i fotky s helmami SS či hákovými kříži, jednotka má navíc ve znaku tzv. vlčí runu. 

Azov byl také kritizován za brutalitu některých členů.

Dobrovolník batalionu Azov s říšskou orlicí a zvýrazněným NSDAP na triku

Server Armádní noviny přinesl v roce 2015 rozhovor se Slovákem, který se k batalionu Azov – stejně jako mnoho zahraničních vojáků – přidal.

„Je mezi námi i spousta chlapců, kteří nikdy předtím nebyli v armádě. Učí se tu techniky boje a podobně. Nejsme ale nějaká banda hlupáků se samopaly nad hlavou jako třeba Tálibán. Máme velké úspěchy na bojišti, takové, že by se s nimi ráda chlubila i regulérní ukrajinská armáda,“ popisoval.

Výcvik dobrovolníků batalionu Azov

Právě batalion Azov se již na případnou válku intenzivně chystá. Dobrovolníci z celé Ukrajiny i zahraničí se k němu hlásí na výcvik.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 21:57 úterý 21. června 2022. Anketa je uzavřena.

  • 4
  • 4
  • 3
  • 1
  • 1
  • 1