Strastiplné cesty bez konce, kterou po vypuknutí války na Ukrajině místní Romové nastoupili, si aktuálně všímají nejen média, ale i neziskové organizace v čele s Romeou. Ač tito lidé prchají z Ukrajiny a jsou více či méně zasažení ruskou agresí, na pomoc často nemají nárok. Na vině jsou nejasnosti s dvojím občanstvím a maďarské pasy, jež Viktor Orbán před lety začal rozdávat jako na běžícím páse k velké nelibosti Slovenska. To dvojí občanství odmítá a pokutuje.
Uprchlíci tak disponují maďarským pasem a občanstvím, navíc nemluví ukrajinsky, a tak jim fakt, že míří z konfliktem zasažené oblasti, není nic platný.
V momentě, kdy překročí hranice Slovenska nebo Maďarska a později se dostanou do Česka, ocitají se v Evropské unii, vlastní pas jedné ze zemí členské země, nemají podle vládních představitelů nárok na pomoc, jaké se dostává Ukrajincům s jedním ukrajinským pasem.
„Je velmi těžké říci, jaký je přesný počet Romů, kteří mají na Ukrajině maďarské pasy, nebo správně by se dalo říci, že mají dvojí občanství. Ukrajina oficiálně tvrdí, že celkově je takových občanů na Ukrajině až 130 tisíc,“ uvedl pro zpravodajský server Romea.cz aktivista z Ukrajiny Julian Kondur, který přiznává, že jde o kalkul i z romské, nejen maďarské strany.
Ukrajinští Romové ubytování odmítli a raději se utábořili u hlavního nádraží v Brně.
„Samozřejmě jde o přístup na trh práce EU i o rozšíření možností získat finanční podporu z Maďarska. Na druhou stranu lidé vůbec nepřemýšlí o tom, jaké páky to dává maďarské vládě k ovlivňování vnitřních záležitostí Ukrajiny,“ doplnil.
A vypadá to, že ani Česko není romských uprchlíkům z Ukrajiny zemí zaslíbenou, byť se jim zalíbilo v Brně i Praze. A to i přes to, že se běženci už začali houfně zajímat o pětitisícový příspěvek.
„Pokud má daná osoba občanství některého ze států EU, nemá podle směrnice o dočasné ochraně na tuto ochranu nárok. Taková osoba může využít výhod vyplývajících z občanství dané země,“ informovala tisková mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.
Ukrajinští Romové ubytování odmítli a raději se utábořili u hlavního nádraží v Brně, odkud postupně odjeli směrem na západ, například do Prahy.
Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové mají občané EU možnost za určitých okolností žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi. „Jediná dávka, na kterou reálně po příchodu dosáhnou, je mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení až po třech měsících hlášení k pobytu,“ uvedla v souvislosti s finanční pomocí maďarským občanům.
Ti se proto uchylují k alternativním způsobům obstarávání tolik potřebné hotovosti. V Brně řešili například problémy s žebráním.
„Lidi, kteří jsou na ulici, nemůžeme jakýmkoliv způsobem donutit, aby se přemístili někam jinam. Je to ryze na jejich rozhodnutí. Stejně tak ve chvíli, kdy jim poskytneme střechu nad hlavou, je nemůžeme nutit, aby tam zůstali,“ nechala se slyšet brněnská primátorka Markéta Vaňková.
Do Česka v posledních letech ve větší míře mířili hlavně Romové ze Slovenska. Na ty maďarské z Ukrajiny hledí s nedůvěrou.
Zmínila i cílené výjezdy pro dávky do okolních měst nebo zemí. „Podle našich informací je to jasně daný počet lidí, kteří migrují po celé republice, mění jednotlivá města. Často vyjíždí i mimo Českou republiku a pak se zase vrací pro dávky,“ doplnila. Začleňování Ukrajinců do společnosti má nyní v jihomoravské metropoli řešit desetičlenná poradní skupina, kterou založila právě primátorka.
„Z dlouhodobého časového hlediska nikdy nepředstavovali Romové zásadní problém, protože se po vyhodnocení situace nejčastěji rozhodli vrátit zpátky,“ mírní obavy našinců předseda komise Daniel Topinka z olomoucké Univerzity Palackého.
Dokládá to příchody Romů z Rumunska, ke kterým docházelo v minulosti. Bohužel zapomněl dodat, že ti ze Slovenska se zpátky do své vlasti nijak zvlášť nehrnou, v Česku dosáhnou na vyšší dávky.
Fotogalerie |
46
29
13
9
6
4
