Když Donald Trump o víkendu popisoval záchranu amerického letce sestřeleného nad Íránem, znělo to skoro jako filmový scénář. Jenže právě v tom je problém celé té story. Nejde jen o hrdinství zraněného muže, který se skoro dva dny skrýval v horách s pistolí v ruce. Jde i o to, že americký prezident sám přiznal, jak blízko měl Washington k podezření, že se dívá na dokonale nastraženou past.

Podle oficiálního vyjádření amerického Centrálního velitelství byl stroj F-15E sestřelen 2. dubna během bojové mise nad Íránem. Oba američtí vojáci byli nakonec zachráněni v oddělených operacích, přičemž jeden z nich se dostal do bezpečí dřív a druhý zůstal za nepřátelskými liniemi. CENTCOM později potvrdil, že americké údery na Írán pokračují i po jejich vyproštění.

Právě druhý člen posádky se stal středem mimořádně riskantní akce. Agentura AP popsala, že šlo o zraněného důstojníka letectva, který po katapultáži vystoupal vysoko do hor a ukryl se v průrvě. Reuters i další média doplnila, že první pátrací pokusy narážely na odpor íránských sil a že do operace zasáhla i technická selhání a palba ze země. V jednu chvíli už nešlo jen o nalezení muže v terénu, ale o otázku, zda se záchranný tým sám nestane snadným cílem.

A pak přišla ta tři slova. Trump řekl Axiosu, že první rádiová zpráva zněla jako „Power be to God“. Podle obranného činitele citovaného médii ale přesnější verze zněla „God is good“. V Bílém domě i armádě to vyvolalo podezření, jestli nejde o falešný vzkaz vysílaný Íránci, aby nalákali Američany do terénu. Trump to popsal bez obalu: znělo mu to jako něco, co by řekl muslim, a právě proto prý část lidí zvažovala, že může jít o podvrh. Později se ale ukázalo, že zraněný voják byl podle kolegů výrazně věřící, takže podobná slova do jeho projevu zapadala.

Tohle je moment, na kterém je dobře vidět, jak nervózní celá operace musela být. V normální situaci je rádiový kontakt úleva. Tady se ale i ten změnil v další problém. Američané totiž nevěděli, jestli slyší svého muže, nebo pečlivě připravenou návnadu. A právě tahle nejistota dělá ze záchrany mnohem víc než jen další vojenský zásah. Ukazuje, jak moc se válka mezi USA a Íránem posunula do fáze, kde už nestačí síla a technika, ale rozhodují i sekundy, improvizace a schopnost rozeznat pravdu od pasti. To je interpretace, která vychází z toho, jak situaci popsali Trump, AP a TIME.

Z informací AP, Reuters a TIME navíc vyplývá, že Američané k záchraně použili i klamnou hru. CIA podle těchto médií šířila falešné informace, že ztracený letec už byl nalezen a odvezen z Íránu. Cílem bylo odklonit pátrání íránských sil a získat čas. Do akce se zapojily bezpilotní letouny, speciální jednotky a několik transportních strojů. Operace se ale komplikovala natolik, že část americké techniky musela být na místě zničena, aby nepadla do íránských rukou.

Trump následně mluvil o jedné z nejodvážnějších pátracích a záchranných operací v americké historii. To je typicky trumpovská nadsázka, ale tentokrát stojí na reálném základu. Už samotný fakt, že USA musely hluboko v nepřátelském prostoru vyzvedávat zraněného člena posádky, zatímco íránské síly a místní ozbrojené skupiny po něm pátraly, ukazuje, jak mimořádná situace to byla. Reuters i AP zároveň upozorňují, že incident narušuje dřívější sebejistá tvrzení administrativy o oslabené íránské protivzdušné obraně. Když Írán dokáže sestřelit americký F-15E a přinutit Washington k tak riskantní misi, je to samo o sobě vojenský i politický signál.

Ještě důležitější ale je, co přišlo potom. CENTCOM oznámil pokračování úderů na Írán a Trump současně vyhrožoval dalšími zásahy, včetně útoků na infrastrukturu, pokud Teherán neustoupí. Reuters popsala, že prezident po úspěšné záchraně přitvrdil rétoriku a záchrannou akci okamžitě zasadil do širšího obrazu války a nátlaku na íránský režim. Jinými slovy: záchrana letce nebyla konec příběhu, ale spíš další důvod, proč konflikt ještě víc eskalovat.

A právě tady se ten příběh láme z vojenského dramatu do politiky. Trump dokáže podobné momenty prodávat skoro dokonale. Má v ruce hrdinu, napětí, víru, nepřítele i happy end. Jenže současně znovu ukázal i svou nejslabší stránku: sklon převádět složité a citlivé situace do jednoduchých, ostrých a někdy nebezpečně zkratkovitých vět. Jeho poznámka o tom, že rádiový vzkaz zněl jako něco, co by řekl muslim, okamžitě vyvolala kritiku. Reuters popsala, že Trumpovo náboženské rámování celé události i následná rétorika narazily u kritiků, kteří mu vytýkají směšování víry, války a propagandy.

Celý příběh tak nakonec neříká jen to, že se Američanům podařilo vytáhnout svého muže z íránských hor. Říká i to, jak křehká je hranice mezi záchranou a katastrofou, mezi skutečným signálem a léčku, mezi vojenským úspěchem a politickým zneužitím. A také to, že ve válce, kterou Trump rád popisuje velkými slovy, někdy rozhodnou tři krátké věty z rádia víc než celé tiskové konference.

Fotogalerie 20 fotografií