Tři dny trvající pietní akce na uctění památky velitele íránských elitních jednotek Kásima Sulejmáního vyvedla do ulic miliony Íránců. Nekonečné průvody a emotivní vyjádření o tom, jak se USA a Izrael utopí ve vlastní krvi, nemohly nechat nikoho chladným. I když paradoxně právě klid a odstup jsou při hodnocení událostí posledních dní nezbytně nutné.
Situace mezi Amerikou a Íránem byla dlouhodobě vyhrocená, v sousedním Bagdádu hořelo americké velvyslanectví a Donald Trump se rozhodl k útoku na muže, kterého měl na seznamu teroristů i jeho demokratický předchůdce Barack Obama.
Možná že kdyby se Obama tehdy k útoku odhodlal, mohl ušetřit tisíce lidských životů, které nechal zničit právě generál Sulejmání. Samozřejmě že odůvodnit něco podobného by nebylo snadné, ale se svou pověstí by to měl Obama jednodušší než prostořeký Trump.
Své by o tom koneckonců mohl vyprávět třeba Václav Havel, který porušení státní suverenity v zájmu vyššího dobra nazval elegantně – a dnes už legendárně – „humanitárním bombardováním“.
Ihned po zabití generála Sulejmáního vyrazil ve Velké Británii do ulic Jeremy Corbyn a jeho stranický parťák John McDonnell a mluvili o třetí světové válce a nutnosti ji ukončit. Paradoxně britský premiér Boris Johnson ani nepřerušil svou dovolenou a pouze s Trumpem telefonicky konzultoval situaci.
Situace totiž není vůbec tak horká, jak by se podle některých světových politiků, které britský novinář Richard Littlejohn nazývá „užitečnými idioty“, mohlo zdát.
Analytici z celého světa se shodují na tom, že ani jedna ze stran konfliktu o válku nestojí a Írán na ni dokonce ani nemá dostatek peněz. Donald Trump se na sociálních sítích pochlubil novými zbraněmi za dva biliony dolarů, kdežto Íránci mají k dispozici například tanky z 50. či 60. let minulého století.
Srovnání obou armád by v přímé konfrontaci dopadlo jednoznačně. „Ta íránská by v něm v žádném případě neobstála. Íránci si ostatně uvědomují, že úroveň jejich ozbrojených sil je přibližně stejná jako úroveň irácké armády, kterou mezinárodní koalice v čele s americkou armádou doslova rozmetala,“ řekl novinářům bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.
Amerického prezidenta svět obviňuje z porušení mezinárodního práva a úmyslné eskalace napětí na Středním východě. Přitom je to právě Trump, který dlouhodobě stahuje jednotky z regionu a opakovaně prohlašuje, že nechce, aby američtí vojáci umírali v konfliktech, jež s nimi nesouvisí. A nebyl útok na ambasádu také jasným porušením suverenity, které bychom třeba my v Evropě mohli vnímat jako zcela bezprecedentní?
Možná je to trochu alibistický postoj, to vzhledem k tomu, že to byla také Amerika, která dlouhodobé nestabilitě v oblasti výrazně pomáhala.
Šíité v Íránu začali mávat rudými prapory, které mají symbolizovat přání odvety, jež přijde. Všechno to může znít jako začátek katastrofického filmu, ale kolikrát už podobné věty svět slyšel? Izrael pravidelně čelí výhrůžkám o tom, že bude vymazán z mapy, v oblasti Blízkého východu nejsou podobně ostrá vyjádření žádným překvapením.
Nejčastěji přitom podobně nenávistná slova zněla z úst muže, jehož v Bagdádu zasáhla střela jeho amerických protivníků.
Veřejnost navíc zvedá obočí poté, co Írán prohlásil, že odstupuje od jaderné dohody. Právě od té jaderné dohody, za niž jim Barack Obama dal miliardy dolarů. Teherán však nikdy neměl v plánu svůj slib dodržet, což potvrzovala také hlášení Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Donald Trump má sice k dokonalému politikovi velmi daleko, ale rozhodně není tím, kdo nyní zahájil třetí světovou válku.
Fotogalerie |
