Zajímavé je sledovat, že leitmotivem Topolánkovy kandidatury je vztyčený prst a vypjaté varování před nástupem Andreje Babiše k moci. Ani slovo o zahraničněpolitických prioritách nebo hájení národních zájmů, jež by volič od kandidáta na prezidenta očekával. Po sněmovních volbách se tedy „vynořil“ kandidát, který opětovně převzal vlajku Antibabiš s vidinou, že s ní má teoretickou šanci ohrozit Miloše Zemana v prezidentské volbě a zamezit Andreji Babišovi v převzetí vlády.
Příznačné je, že údajným mocenským paktem vypjatě hrozí v situaci, kdy ještě ani nepodala demisi dosluhující vláda a nebyl jmenován nový premiér. O mocenském paktu lze stěží hovořit na základě mediálních bublin a účelově vytvořených konstrukcí, jež mají podpořit úvahy těch, kteří ve sněmovních volbách propadli, nebo dokonce utrpěli debakl.
Z euroskeptika voličem TOP 09
Topolánek se po sněmovních volbách vyznal, že nevolil ODS, ale TOP 09. I pravicový volič si musel všimnout zajímavého názorového přerodu bývalého premiéra. Vždyť ještě v květnu 2016 Topolánek veřejně prohlašoval, že ČR musí bojovat za každou cenu za svoje zájmy, a to i za cenu vystoupení z EU. Kde a proč se „najednou“ vzala podpora eurofilní TOP 09?
Od Topolánka jsme se nakonec dozvěděli, že jeho příchylnost k TOP 09 v Praze zapříčinila hlavně osobní animozita k Václavu Klausovi mladšímu. Je jasné, že to podstatné, o co se také hraje, je otázka dalšího směřování ODS a oslabení role Klausova křídla v dalším období. Topolánkova kandidatura pak pro tento souboj vytvořila potřebné aranžmá.
Schizofrenie ODS
Názorový střet mezi Klausem ml. a Fialou s Topolánkem v zádech má v sobě notnou dávku politické schizofrenie. Tu lze vysledovat nejen v názorech a politických preferencích samotného Topolánka, ale zejména ODS, která nejprve opatrně tlačila jako kandidáta svérázného senátora Jaroslava Kuberu, aby poté, co kandidaturu ohlásil sám Topolánek, přišla s prohlášením, že jejím prvořadým zájmem je, aby se prezidentem opětovně nestal Miloš Zeman. Jaký efekt taktika Antizeman může mít, ukázaly sněmovní volby. Má zjevné limity a způsobí opačnou reakci u mnoha nerozhodnutých voličů.
Prohlášení, že ODS podporuje Topolánka jako „nestranického“ kandidáta, pak bude většina voličů považovat spíše za úsměvné než věrohodné. Za kandidaturou Topolánka tak prostě nelze nevidět souboj křídel v ODS, kdy to pragmatické v čele s Václavem Klasem ml. nabralo po volbách na síle a dostává se do konfliktu se světem a okolím současného předsedy Petra Fialy.
Václav Klaus junior je nepochybně mediálně obratnější a pro voliče perspektivnější typ, proto lze Topolánkovu kandidaturu vykládat i jako „helfnutí“ současnému předsedovi ODS Fialovi. Mediální antiklausovskou rétoriku, která předcházela ještě samotnému ohlášení kandidatury, pak lze ze strany Topolánka stěží vnímat jako náhodu.
Jachtařská parta a vzpomínka na „léto s Topolem“
Samostatnou kapitolou jsou Topolánkovy skutky a vazby spojené s jeho působením v premiérské funkci. Nezapomenutelná je jistě kauza „Toskánsko“, jež propukla v létě 2009 po zveřejnění fotografií z jeho dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů. Na „jachtařskou partu“ si voliči v průběhu prezidentské kampaně jistě velmi rychle rozvzpomenou.
Topolánek byl také právem kritizován za vliv svého kontroverzního poradce Marka Dalíka, jenž byl opakovaně odsouzen za podvod při jednáních o nákupu Pandurů pro českou armádu. To, že se opětovný nástup lobbisty Dalíka do vězení téměř na den překrývá s oznámením kandidatury Topolánka na prezidenta, je jen smutnou karikaturou toho, kde skončily cesty dvou, kdysi nerozlučných přátel.
Favoritem zůstává Zeman
V politice je možné téměř vše. To, že by se v lednu ale Topolánek stal prezidentem, je spíše sci-fi. Miloši Zemanovi jeho kandidatura možná příliš nepomůže, ale ani neuškodí. Spíše jedná o hozené vidle, které vymažou Kuberu z mapy a hlavně ukazují na rozpolcenost současné ODS. Tu čeká i nadále volba, zda dá přednost závanu korupčního déjà vu, nebo liberálům a pragmatikům schopným reagovat na poptávku a nálady voličů. V případě prezidentských voleb si ODS vybrala podporu „nestranického“ Topolánka. Komu patří preference a budoucnost, však docela jasně naznačily proběhlé sněmovní volby.