Farář od Nejsvětějšího Salvátora stojí na zcela jiném politickém pólu, než je tomu u jeho představeného, arcibiskupa Dominika Duky. Nicméně ani přesto v tom nevidí Tomáš Halík zásadnější problém, protože hluboké církevní pouto mezi duchovními světské záležitosti tolik neohrožují.
„S Dominikem Dukou jsme přátelé padesát let, spolupracovali jsme v disentu, v centru podzemní církve. Rozumíme si v mnohém, s výjimkou vztahu církve k politické moci. Vím, že arcibiskup ve svém postavení nemůže být ve vztahu k hlavě státu tak svobodný jako já, nicméně náš názor na to, kde je hranice mezi vstřícnou loajalitou a zahanbující servilitou, se prostě liší,“ říká Halík o postojích Duky v rozhovoru.
Co se týká Vatikánu adresovanému dopisu mladých křesťanů, ve kterém vyzývají papeže, aby nebyl prodloužen mandát Dominiku Dukovi po jeho demisi v dubnu tohoto roku, se za kardinála postavil.
„Dopisy kritických věřících i prezidenta Zemana do Vatikánu nemají žádnou cenu, jsou spíš kontraproduktivní. Vatikán je alergický na nevyžádané rady a zejména na zasahování státu do jmenování či odvolávaní biskupů. O to se už snažily diktatury, včetně komunistických papalášů.“
Halík se tradičně nezapomněl vymezit proti všem zastáncům takzvaných tradičních hodnot: „Mnozí z těch, kteří se dnes stavějí do role obránců křesťanství proti muslimům, nevědí o křesťanství vůbec nic. Jejich krédo je nenávist k muslimům, uprchlíkům, homosexuálům, liberálům a papeži Františkovi. Ježíš by takové lidi hnal bičem jako svatokupce z chrámu. Ale jsou i lidé, kteří se opravdu ptají, co to znamená být dnes křesťanem a kde přistěhovalci z jiných kultur v naší zemi najdou věrohodně žité hodnoty, jichž by si mohli vážit a které je mohou inspirovat.“
Fotogalerie |
49
12
10
8
7
7
