Halík stále rozdýchává volby. Vidí hořkost, smutek a slzy v očích mladých

O tom, jak fatálně Tomáš Halík vnímá výsledek prezidentských voleb, svědčí trpkost a intenzita, se kterou staronovou Zemanovu nomenklaturu kritizuje. Již den po volbách se ve svém nedělním kázaní opět ostře vyhranil proti prezidentově politice.

Spojenci České republiky na Západě nás prý začínají vnímat jako zemi tleskající oligarchům, rusko-čínskému vlivu, porušování lidských práv a potlačování náboženské svobody.

„Díval jsem se do očí několika set mladých lidí a v mnohých z nich viděl slzy, hořkost zklamání – angažovali se pro změnu a také se za ni mnoho modlili a nebyli vyslyšeni. Doufali, že na mnohé, za co se styděli, se už nebudou muset dívat a už neuslyší řeči, kterých jsou přesyceni,“ popisuje teolog své dojmy z kázání ve svém domovském kostele Nejsvětějšího Salvátora.

Ve svém komentáři pro radio Proglas vzpomíná na kvality Masaryka, Havla a naděje, které mnozí spoluobčané pociťovali v době převratu po pádu komunismu. Kněz je k současnému vývoji více než skeptický a pokládá si otázku, jak mladou generaci v tomto temném období účinně povzbudit.

„Mám ty mladé těšit, že přece není vůbec tak zle jako kdysi, že stále žijeme v demokracii a uprostřed svobodné Evropy a byť dnes šampaňské na ruské a čínské ambasádě teče proudem, může se vše zase brzy změnit? Těm, kterým jde o rozbití Evropy a izolaci národů, snad nedovolíme strhnout naši zemi do této politické, kulturní a hospodářské sebevraždy, i když se teď zas cítí pevněji v sedle a budou se o to vší silou pokoušet nás odervat od sjednocené Evropy a atlantického spojenectví, hlavních záruk naší bezpečnosti,“  říká znepokojený jezuitský teolog.

„Někdy jsou volby rozhodnutím pro někoho, jindy spíš celonárodním referendem o tom, jaká míra arogance, cynického lhaní, vulgarity a pohrdání právní kulturou je ještě pro společnost přijatelná, s čím jsou voliči ochotni se ztotožnit a nechat se před světem reprezentovat,“ shrnuje podle svého názoru hlavní pointu voleb a nebojí se také namířit do vlastních řad, tedy křesťanů, nebo do lidí, kteří se za ně vydávají. 

„Ta hořkost po volbách byl také smutek z některých lidí, kteří se v debatách těch vzrušených dní zaklínali křesťanstvím, ale kdyby je Ježíš slyšel či četl jejich nenávistné e-maily, řekl by duchu, který jimi cloumal: Mlč a vyjdi z něho!“

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii