Vlivný generál Sulejmání, který byl na americkém seznamu teroristů, velel od roku 1998 elitním íránským jednotkám Kuds, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek.
Bývalý důstojník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Iráku John Maguire řekl loni časopisu The New Yorker: „Sulejmání je nejmocnějším velitelem Blízkého východu současnosti.“
Generál, který byl v posledních letech velkou hvězdou s množstvím sledujících na Instagramu, byl velmi populární.
„Pro šíity na Blízkém východě představoval směsici Jamese Bonda, Erwina Rommela a Lady Gaga,“ napsal v roce 2017 bývalý analytik CIA Kenneth Pollack v článku o Sulejmáním pro časopis Time.
„Pro Západ byl ale odpovědný za export islamistické revoluce z Íránu, podporu teroristů a vedení íránských válek v zahraničí,“ napsal také.
Podle přátel byl tiché a mírné povahy. V mládí dělal třeba karate.
Patřil ke konzervativní části íránského vedení (íránský duchovní vůdce ajatolláh Sajjid Alí Chameneí jej jednou označil za „žijícího mučedníka revoluce“), které odmítá spolupráci se Západem, nepřeje si zlepšení vztahů s USA a trvá na zničení Izraele. Pro syrský režim Bašára Asada byl klíčovým mužem, angažoval se výrazně i v Iráku.
„Říkám vám, pane Trumpe, jsme vám daleko víc v patách, než si myslíte, a to sice tam, kde to čekáte nejméně. Vy začnete válku, ale my ji dokončíme,“ řekl v 2018 ve středoíránském městě Hamadánu krátce poté, co americká vláda vypověděla jadernou dohodu s Íránem uzavřenou v roce 2015.
Sulejmaní, o jehož smrti se v minulosti několikrát spekulovalo, byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek (proxy wars).
Namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech Írán využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů. Pod vedením Sulejmáního se staly jednotky Kuds „osou šíitského odporu“, do jejichž působnosti patří i kontrola nad libanonským Hizballáhem, proíránskými milicemi v Sýrii, Iráku nebo Jemenu a jejich vliv zasahuje i do Afghánistánu a Pákistánu.
Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Sulejmání.
Přes dvacet let velel jednotkám Kuds. Jedná se o speciální jednotky íránských revolučních gard (loni v dubnu je USA zařadily na seznam teroristických organizací), polovojenských jednotek, které existují souběžně vedle regulérní armády. Název Kuds je odvozen od arabského slova pro Jeruzalém, což zároveň ukazuje na hlavní cíl nejenom revolučních gard, ale i celého íránského režimu: zničení státu Izrael a dobytí jeho historického hlavního města Jeruzaléma.
I díky němu dokázaly tyto jednotky získat obrovský ekonomický vliv. K jejich impériu, které v Íránu zaměstnává desítky tisíc lidí, dnes patří vedle stavebních firem a telekomunikačních společností také média.
Dle rešerší deníku The New York Times dosahují roční zisky těchto korporací až dvacet miliard dolarů. Ekonomicky tyto firmy vyrostly hlavně v dobách, kdy platily sankce uvalené mezinárodním společenstvím vůči Íránu. Hlavním zdrojem příjmů gard byly podle agentur výnosy z pašování zakázaného zboží. To se odehrávalo zejména prostřednictvím brigád Kuds a tím nepřímo přes Sulejmáního.
Sulejmání si udržoval značný vliv zejména v sousedním Iráku, kde se po pádu Saddáma Husajna dostali k moci také místní šíité. Údajně se infiltroval do teroristického Islámského státu (IS), angažoval se v referendu o nezávislosti Kurdistánu a měl vliv na tvorbu vlád v Bagdádu.
Generál Sulejmání se též zasadil o obrat války v Sýrii. V červenci 2015 vedl tajnou íránskou delegaci, kterou přijal v Kremlu ruský prezident Vladimir Putin.
Sulejmání tehdy položil na stůl mapu Sýrie s aktuální válečnou situací a řekl Rusům: „Pokud nezasáhnete, Asad už se neudrží a padne.“
Sám Sulejmání jezdil do Sýrie na bojiště pravidelně, ale ani Írán nedokázal syrské povstalce zastavit. Putina se mu ale podařilo přesvědčit a 30. září 2015 vzlétly první ruské bombardéry nad Sýrii a situace se postupně začala obracet. Moskva a Teherán společně Asadův režim zachránily.
Íránské revoluční gardy pomohly Asadovi miliardami dolarů a dodávkami zbraní.
Fotogalerie |
