Byla to událost, kterou se zatajeným dechem sledovali lidé z celého světa. Dvanáct mladých thajských fotbalistů se pod vedením nerozvážného trenéra vydalo na prohlídku obří jeskyně, jenže když se nacházeli více než tři kilometry od vchodu, spustil se silný déšť. Jedinou cestu ven brzy zatopil.
Následovala rozsáhlá záchranná akce, k níž se na místo sjeli odborníci i novináři z celého světa. Padaly nejrůznější návrhy, někdo chtěl například chlapcům zařídit několikaměsíční potápěčský kurz, po jehož absolvování by s asistencí expertů sami proplavali jeskynním komplexem. Známý vývojář Elon Musk zase přišel s tím, že zkonstruuje speciální ponorku.
Jenže čas neúprosně běžel, v oblasti totiž panovalo období dešťů a voda v jeskyni nebezpečně stoupala. Odborníci proto přispěli k okamžitému řešení, chlapci dostali dýchací masky a potápěči je na vlastní pěst protáhli ven.
K údivu všech se nakonec podařilo vysvobodit všechny. Z fotbalistů i potápěčů se stali hrdinové, jejichž příběh začaly sondovat renomované filmové agentury.
Nyní se ovšem zdá, že s příběhem o hrdinství to může být i jinak. Server Mail Online zveřejnil nové informace, které ve své knize Jeskyně přinesl reportér Liam Cochrane, odkaz na knihu ZDE. Ten zcela zpochybnil třeba to, že by mladí fotbalisté absolvovali potápěčský rychlokurz, byl by jim totiž k ničemu, protože cestou z jeskyně byli zdrogovaní!
Na místo prý byla povolána dvojice potápěčů. Jeden z nich, Richard Harris, pracuje jako anestetik. Ten měl za úkol chlapcům namíchat koktejl léků, po němž by na potřebný čas zůstali v bezvědomí.
Mladí fotbalisté se modlí za záchranu.
Údajně měl volit kombinaci tří drog. Liam Cochrane tvrdí, že chlapcům dal nejprve tabletu xanaxu, aby se zbavili strachu. Následně jim do svalů píchl ketamin, přesně tolik dávky, aby je uspal. Protože ketamin působí velmi rychle, ale jeho účinky trvají jen hodinu, potápěči pak do chlapců ve chvíli, kdy je zaplavenými jeskynními chodbami pronášeli, vpravovali další dávky.
Třetí látkou pak byl atropin, který snižuje slinění a v případě chlapců zabránil tomu, aby se ve vlastních slinách utopili. I ten jim byl vpraven do těla injekcí.
Doktor Harris si prý nebyl vůbec jistý, zda budou drogy správně fungovat. „Myslel jsem, že na úspěch existuje nulová šance,“ říkal později. Optimisticky celou akci neviděli ani další odborníci. Někteří například věřili v záchranu alespoň části ze dvanácti chlapců, domnívali se však, že minimálně někteří při cestě na svobodu zemřou.
Další perličkou je, že všichni chlapci byli před cestou svázáni. To prý záchranáři udělali proto, aby v případě, že by se některý z nich probudil, nezpanikařil a nesnažil se například strhnout si dýchací masku.
Na některých místech byly chodby jeskyně úzké jen šedesát centimetrů.
Proč záchranáři skutečný průběh akce zatajili a veřejnosti ho podali úplně jinak?
Odpověď je podle Cochranea jednoduchá, nechtěli prý šokovat především rodiny mladých fotbalistů. Ty by se ke zdrogování svých dětí rozhodně nemusely postavit kladně, v Thajsku se totiž na konzumaci drog pohlíží jako najeden z nejhorších zločinů. Za jejich držení není výjimkou ani doživotní vězení!
Fotogalerie |
39
14
11
11
11
6
