„Film je o nás, o zemích V4 a o koexistenci dvou kultur, muslimské a té naší,“ říká Lucia Klein Svoboda a její muž dodává: „Téma islámu ve střední Evropě je odvážné, sám jsem byl zprvu ostýchavý, ale teď jsem přesvědčen, že je namístě tento film natočit.“
Lapálie začala ve chvíli, kdy se dvojice pokusila získat peníze ze Státního fondu kinematografie (SFK), který jinak velmi rád přispívá na alternativní a menšinové filmy, které ale ve finále větší publikum nezaujmou. Na rozdíl od tak aktuálního a atraktivního tématu pojednávajícího o tom, proč Češi nehledí na sociálně-inženýrské projekty Západu s pochopením.
Pozoruhodné svědectví o přístupu komise podali sami filmaři. „Dvěma pánům se zdálo, že je to napsané nevhodně. Tak, že se obávají fašizace společnosti. Já si spíš myslím, že to, co fašizuje naši společnost, je nemluvení o problému otevřeně. Řekla bych, že se v rámci politické korektnosti téma tabuizuje. Taky jsme se dozvěděli, že lidé jsou hloupí a je nutno předkládat jim věci tak, aby je pochopili správně. Po sezení jsem byla docela v šoku,“ popisuje Lucia pro ParlamentniListy.cz.
„Mě to celé velmi překvapilo. Upřímně jsem se domníval, že když přicházíme s tak aktuálním tématem a s oceněným scénářem, že budeme vřele přijati. Ale studená sprcha je prý zdravá,“ říká Petr Klein Svoboda. Při druhém setkání s činovníkem SFK se navíc Lucia dozvěděla, že by bylo lepší scénář zpoetizovat, lidi správně vychovávat, odjet točit do Maďarska a Českou republiku zcela z tématu vymazat.
„Taky se pán prý radil ve svých kruzích, a i kdyby se nám film podařilo natočit, velmi pochybuje, že nás jeho přátelé pustí do kin,“ pokračuje popis jednání s člověkem, který rozhoduje o tom, komu a proč bude na tvorbu ze státní kasy přispěno. Ze schůzky prý odcházel velmi rozčilený.
„Celý svět zajímá vývoj v našich zemích. Všichni si všímají toho, že my se politicky vyhraňujeme. Naše vlastní politické ovzduší a reálný výsledek voleb byly ovlivněny otázkou migrace. Bylo by fajn posunout to téma do hlavního proudu, a dokud je čas, možná si z něj udělat i trochu legraci... Nebo už jsme tak v loji, že se smát nemůžeme?“ ptá se Petr Klein Svoboda.
Svoboda studoval filmařinu v Kalifornii a na problém muslimů nenahlíží nijak omezeně. „Důvěrně jsem poznal několik muslimů. Tenkrát jsem je ani neoznačoval jako muslimy, prostě to byli moji známí. Ideologická válka probíhá hlavně v jejich světě. Bohužel, když sleduji vývoj v islámských zemích, vidím prohru liberálních muslimů, prohru těch, se kterými bychom snad mohli žít v pokojném sousedství.“
Nekompromisní muslimská brutalita
Migranti z islámských zemí prý o integraci zájem nemají, na jakékoliv kvóty bychom ani do budoucna neměli přistupovat. „Co dělá národ národem a stát státem? Řeč, kultura a území. A toho bych se držela. A jestli EU zvládá migrační vlnu? To je nám snad všem jasné,“ říká Lucia a Petr dodává: „Současní příchozí s sebou přinášejí jednolité konzervativní myšlení z jejich domovských zemí.“
Řeč musela pochopitelně přijít i na nedávný brutální incident v centru Prahy. „Je to odporné, zbabělé, a ano, ukazuje to, že se budeme muset potýkat s daleko primitivnějším a agresivnějším způsobem chování, než jsme byli doposud zvyklí. Myslím, že je tam cítit daleko hlubší podtext, ta brutalita zfilmovaná průmyslovou kamerou je nekompromisní a ukazuje čirou nenávist, to není jen o odporných slaboších, kteří bijí nevinného. Dalo by se pokračovat, když se podíváte na násilí, které se nyní děje vůči znásilněným ženám, je to naprostá katastrofa. Můžete to schovat za nějaké statistiky, ale zkuste si představit, že se to stane někomu z vašich blízkých.“
Prý už jeho táta, slavný skladatel Karel Svoboda, neměl o soužití s muslimskými věřícími žádné iluze a Petr mu po letech musí dát za pravdu.
„Problém, o kterém se málo mluví, je přelidnění planety. Není nedostatek vody, té je stále stejně. Je otázkou, jak tato situace ovlivní naše etické normy, svět se rychle mění a my s ním. To byl jeden z pohledů mého táty. Já jsem vždy byl liberálnější než on, myslel jsem si že dvě kultury spolu mohou koexistovat v míru, ale on si to o islámu nemyslel. Čím jsem starší, posouvám se v názorech blíže těm jeho, naději ale neztrácím. Nicméně budoucnost může být temnější, než bychom si všichni přáli. Rozhodně si nepřeji, aby někdo omezoval to, co nám naši předkové vybudovali a mnozí zaplatili krví.“
Fotogalerie |