Bylo 8. prosince roku 1980 a John Lennon se svou manželkou Yoko Ono pobýval v luxusním apartmá v New Yorku.
Ráno se u nich stavila redaktorka časopisu Rolling Stone, aby vyfotografovala Lennona na titulní stranu magazínu. Ten trval na tom, aby s ním na snímku byla i jeho manželka. Vznikla tak jejich poslední společná fotka.
Odpoledne poskytl Lennon rozhovor RKO Radiu Network, který skončil krátce po 17. hodině. Poté se vydal s manželkou do nahrávacího studia, aby společně pracovali na jejím příštím singlu.
Když vycházeli z domu, čekala už na ně skupina fanoušků, kteří žádali Johna o autogram. Tehdy se Lennon poprvé setkal se svým budoucím vrahem. Mark Chapman mu podal svou desku Double Fantasy a Lennon se na ni podepsal. Poté se ho zeptal, zda je to vše, a Lennon přikývl, že ano.
V nahrávacím studiu strávili manželé několik hodin a domů se vraceli v pozdních večerních hodinách. K domu přijeli deset minut před jedenáctou. Mark Chapman se ukrýval ve stínu klenutého podloubí domu. Yoko Ono šla několik kroků před Lennonem a do recepce domu vešla jako první. Její manžel tam už nikdy nedošel.
Když procházel kolem Chapmana, ten na něj vypálil pět ran z revolveru ráže 38. Jedna z kulek mu přeťala aortu, jedna roztříštila rameno a dvě pronikly do plic. Lennon udělal posledních pět kroků svého života do recepce budovy, kde řekl: „Postřelili mě… někdo na mě vystřelil.“ Pak ztratil vědomí.
Vrah si po střelbě klidě sundal kabát a klobouk a počkal na příjezd policie. Jeho zbraň zajistil strážný. Ten se ho roztřeseným hlasem ptal: „Víš, co jsi to udělal?“ A Chapman odpověděl: „Jo, zastřelil jsem Johna Lennona.“ Při zatýkání nekladl žádný odpor.
John Lennon byl rychle dopraven do nejbližší nemocnice, kde 15–20 minut probíhaly neúspěšné pokusy o jeho oživování. Hlavní lékař pak uvedl, že Lennon zemřel už při převozu do nemocnice na ztrátu velkého množství krve. Lennonovo tělo bylo zpopelněno 10. prosince 1980 na hřbitově Ferncliff Cemetery v newyorské čtvrti Hartsdale.
Krátce po svém zatčení hovořil Chapman na policejní stanici o motivech vraždy: „Chtěl jsem se proslavit. A chtěl jsem uvést ve známost Salingerovu knihu Kdo chytá v žitě. Když tu knihu přečtete, a jestliže se, jak se zdá, zajímáte o můj příběh, porozumíte... Nachytal jsem v žitě celou svou generaci.“
Soudce shledal, že v době činu byl Chapman zcela příčetný a že si uvědomoval důsledky svého jednání. Dostal doživotní trest s možností podmínečného propuštění po 20 letech. Jeho žádosti o podmínečné propuštění byly již osmkrát zamítnuty, a tak si Chapman svůj trest odpykává v newyorské věznici dodnes.
Fotogalerie |