Podle průzkumů vládnoucí strana sice může vyhrát, ale jen s velmi těsným výsledkem a hlavně ztrátou zhruba sedmi procent oproti volbám v roce 2014.
Téma migrace stále poutá pozornost a Švédští demokraté v čele s předsedou Jimmiem Åkessonem si ho vlastně přivlastnili. Ostatní strany mají kampaně postavené převážně na zdravotnictví nebo ochraně životního prostředí.
Pravicoví Švédští demokraté těží z nespokojenosti části obyvatel s migrační politikou vlády. Do země, která má méně obyvatel než Česká republika, v roce 2015 přišlo s obrovskou migrační vlnou více než 162 tisíc běženců.
Vláda sice následně zpřísnila azylové podmínky a zavedla pohraniční kontroly a počet příchozích se zmenšil na 26 tisíc ročně, ale strana Švédští demokraté prosazuje mnohem přísnější opatření.
Podle švédských úřadů připadá na přistěhovalce v poměru k jejich počtu více trestných činů, ale kriminalisté uvádějí, že tato čísla jsou srovnatelná se skupinou Švédů s nízkými příjmy. Navíc počet trestných činů páchaných přistěhovalci – s výjimkou sexuálních útoků – nestoupá.
V polovině srpna shořelo ve čtvrti Hjällbo v Göteborgu dvacet aut, celkem jich ve městě v té době bylo zapáleno téměř sto.
Policie zatkla pouze dva podezřelé a úřady z těchto žhářských útoků podezírají kurdský gang mladíků. Podle policie letos žháři zničili už 172 vozů, loni jich ve stejném období shořelo ještě o šedesát více.
Stejně jako v předchozích volbách, také nyní všechny strany uvedly, že nebudou se Švédskými demokraty spolupracovat. Zatím to tedy vypadá na menšinovou vládu.
Fotogalerie |
