Několik lidí bylo začátkem srpna těžce zraněno při střelbě ve městě Kristianstad na jihu Švédska. Incident se odehrál v době, kdy v zemi stoupá násilí páchané střelnými zbraněmi, napsala agentura AP.
Podle zprávy švédské národní rady pro prevenci zločinů, je Švédsko jedinou evropskou zemí, kde od roku 2000 podstatně stoupl počet případů střelby se smrtelnými následky. Na svědomí je mají v drtivé většině organizované zločinecké gangy.
Dlouhá desetiletí přitom platil přesný opak a násilných trestných činů se zbraní v ruce tam bylo minimum.
Jen za letošní rok zatím úřady hlásí 25 mrtvých a 180 incidentů, při nichž se střílelo. Loni došlo k 366 trestným činům se zbraní, 47 úmrtím a 117 lidí bylo zraněno.
Švédská vláda proto chce dát policii větší pravomoci v přístupu k datům mobilní komunikace, včetně konverzací pomocí aplikací jako Facebook Messenger a WhatsApp, které v současné době mobilní operátoři neukládají.
„Boj proti zločineckým sítím musí a bude pokračovat s větším počtem policistů, přísnějšími tresty a dalšími nástroji pro policii, aby mohla efektivněji bojovat proti zločinům, které mají na svědomí organizované gangy,“ uvedl ministr vnitra Mikael Damberg.
Kodaň se brání, aby se paralelní svět uprchlických ghett rozšířil do zbytku města.
Švédsko se tak zařadí po bok Dánska, které živelné migraci učinilo přítrž a podmínky pro udělení azylu neustále zpřísňuje. Začátkem června místní parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Podle zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země.
Nový dánský zákon krátce nato kritizovala Evropská komise. „Externí vyřizování žádostí o azyl vyvolává otázky ohledně azylových procedur a přístupu k účinné ochraně,“ prohlásil mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz. Možnost žádat o azyl patří v Evropské unii k základním právům.
Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye kritiku odmítl s tím, že opatření je humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří riskují život na nebezpečných migračních trasách.
Dánsko bude posílat migranty zpět do třetích zemí.
Premiérka a předsedkyně dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová se k omezování migrace zavázala v předvolební kampani. Od nástupu do funkce v roce 2019 proto migrační politiku stále zpřísňuje.
V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Asi 600 žadatelů o azyl bylo úspěšných, v roce 2015 jich přitom bylo víc než 10 tisíc.
Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.
Fotogalerie |
150
11
8
6
6
3
