Lídři tří desítek zemí Severoatlantické aliance dnes odpoledne v Bruselu zahájili summit, na němž vytyčí novou strategii NATO pro nadcházející dekádu.
Při prvním setkání za účasti amerického prezidenta Joea Bidena budou mluvit o novém přístupu k ruské hrozbě či ke globálnímu vzestupu Číny, o budoucnosti spojeneckých operací po letním odchodu aliančních sil z Afghánistánu, ale také o zvyšování výdajů na obranu.
Biden před začátkem jednání spojence ujistil, že NATO je zásadní pro americké zájmy a že USA stojí po boku Evropy.
„Dnes otevřeme novou kapitolu transatlantických vztahů,“ prohlásil na úvod jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. NATO podle něj stojí před novými výzvami, kvůli nimž musí posílit mimo jiné schopnost společně reagovat a jednat.
Právě Stoltenberg se během příjezdů přátelsky zdravil se státníky. Nechybí ani ti nejmocnější, kromě Bidena je to kancléřka Angela Merkelová, britský prezident Boris Johnson, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a spousta dalších.
Miloš Zeman na společné focení dorazil v kolečkovém křesle, které nově používá. Sám několikrát prohlásil, že mu neslouží nohy, ale těmi se politika nedělá, na tu je potřeba hlava.
Tradiční ozdobou pomyslného červeného koberce byla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Nechyběla dánská premiérka Mette Frederiksenová, která aktuálně ve své zemi čelí odporu podporovatelů syrských migrantů. Její vláda totiž rozhodla, že oblast Damašku je znovu bezpečná a azylanti se tam musí vrátit. Dříve se nechala slyšet, že jejím cílem je nula žádostí o azyl v zemi.
Většina evropských lídrů doufá, že summit je definitivní tečkou za čtyřmi lety konfrontačního přístupu Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Nový americký prezident hned při příchodu na jednání dal najevo ochotu své země bránit spojence v případě jejich napadení.
Mezi zásadní témata nové strategie bude patřit přístup k Rusku, s nímž má podle Stoltenberga NATO nejhorší vztahy od dob studené války.
Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka se v závěrečném prohlášení lídrů objeví vyjádření solidarity s Českem v diplomatické roztržce s Moskvou zahájené kauzou Vrbětice.
Belgický premiér Alexander De Croo, který k lídrům promluvil jako reprezentant hostitelské země vzápětí po Stoltenbergovi, ocenil, že se vůdčí politici aliance mohli i v době trvajících pandemických omezení setkat osobně.
„Fakt, že jsme se mohli sejít osobně, obsahuje naději, že máme to nejhorší z pandemie za sebou,“ prohlásil předseda belgické vlády, jehož vystoupením veřejná část summitu skončila.
Letošní summit má i kvůli pandemii výrazně skromnější podobu než předchozí vrcholná setkání a potrvá necelé tři hodiny.
Místo recepce u britské královny Alžběty II. při předloňském summitu v Londýně či přeletu bojových formací letadel při křtu nové centrály NATO o rok dříve v Bruselu dnes lídři v rámci summitového programu zhlédli zhruba dvouminutovou virtuální prezentaci zmíněné strategické koncepce NATO 2030.
Fotogalerie |