Diskriminace Romů? Až 80 procent jich nepracuje, popudil Křeček Stropnického

Počet Romů žijících v Česku dosáhl podle zprávy v minulém roce 242 tisíc. Až polovina z nich se však nedokázala integrovat do většinové společnosti a žijí jako sociálně vyloučení. Druhá polovina se začlenit dokázala, byť někdy s obtížemi. Více než osmdesát procent Romů je bez trvalého zaměstnání, píše se ve Zprávě o stavu romské menšiny v České republice za rok 2017, kterou si vypůjčil zástupce ombudsmana Stanislav Křeček.

„Pokud se sami Romové nezačnou starat a zajímat o svůj život, situace se nezlepší. Řeči o diskriminaci jsou jen výmluvou a snahou o zastírání pravého stavu věci,“ napsal k tomu Křeček, advokát a někdejší předseda Sdružení nájemníků. Reakce přišly vzápětí. 

„Opakovaně jsem se jako místostarosta pro bydlení na pražském Žižkově setkával s diskriminací Romů při sjednávání nájmů u soukromých pronajímatelů. Byt byl volný jen do té doby, než se ukázalo, že zájemce o něj je Rom. To je prostě fakt,“ popsal svou zkušenost s hledáním bydlení pro Romy Matěj Stropnický.

„Dopřávám si privilegia nazývat věci pravým jménem. Kdo ty Romy na Praze 3 diskriminoval? A jak?“ reagoval Křeček. 

„No to je váš názor, že nazýváte věci pravým jménem. Váš zaměstnavatel, tj. stát, má jiný názor. A to má podle mne dobrý úředník respektovat, nebo se stát politikem a ten názor státu změnit,“ poučoval Křečka Stropnický. 

Tak nějak nevysvětlil, v čem vlastně vyrazil Křeček proti státu. Že se vyjádřil de facto v jeho prospěch, proti plýtvání finančních prostředků a horuje pro to, aby se Romové po x staletích konečně začali starat o své věci sami a nespoléhali na „vrchnost“?

„Nejsem státní úředník, jsem ve veřejné funkci, kde mám vyjadřovat svá zjištění a své poznatky. Diskriminovat může jen stát, nikoliv občan: ten má svobodnou volbu,“ doplnil advokát, kterému dal v této věci sice Stropnický za pravdu, záhy však udeřil znovu.

„Jak bychom se asi dívali na to, kdyby na restauracích byly opět nápisy: Tomu a tomu, třeba Romům nenaléváme, pro Romy nevaříme? Nebo v papírnictví: Tužky jen pro bílé? Přeháním to záměrně, aby bylo vidět, že to, co se tváří jako svobodná volba, také může vést k diskriminaci,“ zamýšlel se zámecký pán z Osečan.

„Nápis na domě nebo restauraci je zásah do veřejného prostoru a ten samozřejmě je třeba hlídat a chránit před projevy diskriminace. Zaměňování pojmů vede k nedorozuměním a hledět na problematiku Romů jen prismatem diskriminace, to je cesta do nezměněného stavu věcí a koneckonců i urážky zdravého rozumu a zkušeností občanů,“ dodal Křeček.

Stropnickému však někteří z diskutujících poradili, že až svůj zámek opraví, může z něj udělat sociální byty a nastěhovat si sem nepřizpůsobivé, klidně z řad Romů.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii