Pod mikroskop se dostalo 50 000 dobrovolníků z Velké Británie. Studie si dala za cíl vysvětlit, proč se u některých lidí, kteří celý život nekouří, vyskytuje chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Přitom si jiní lidé bez problému bafají dvě krabičky denně až do svých devadesáti let.
Za vzácnou odolnost proti plicním onemocněním prý mohou zvláštně mutované úseky našeho DNA. Plíce šťastlivců se vzácnými geny jsou pak mnohonásobně odolnější vůči chorobám a celkově fungují lépe.
Jeden z výzkumníků, Martin Tobin, však přesto jasně podotýká, že nejlepší prevencí proti podobným nemocem je samozřejmě nekouřit vůbec.
Speciální geny také nezaručují, že lidé neonemocní rakovinou či chorobami srdce. Přesto jsou však výsledky studie zásadní, především pro další vývoj léčby dopadů kouření a léků samotných.
Co na to čeští odborníci?
Zeptali jsme se přední české lékařky doc. MUDr. Evy Králíkové, CSc., co si o studii myslí. Králíková mimochodem dlouhodobě aktivně brojí proti tabákové závislosti.
„Ano, cigarety zabijí „jen“ polovinu kuřáků. Nikdo ale neví, v které půlce se nachází - nemůžete žít dvakrát, jednou s cigaretami a podruhé bez nich. Někteří zkrátka mají to štěstí a nemoci se jim vyhnou,“ potvrdila telefonicky pro Expres.cz.
Jak přesně geny fungují a co se v plicích šťastlivců odehrává, však stále zůstává tajemstvím. „Kdybyste na tohle dokázal odpovědět, měl byste Nobelovu cenu,“ dodala se smíchem Králíková.
Stejně jako dr. Tobin zdůrazňuje, že nejlepší prevencí je zkrátka nekouřit.
„Vezměte si například výfukové plyny, mimochodem v některých ohledech méně toxické, než cigaretový kouř. Kdyby je někdo pravidelně inhaloval, také se stane, že to může přežít. Ale asi chápeme, že riziko je velké.“
