Některé snímky z tehdejší doby se dokázalo zachovat až do dnešních dní, zároveň je řada z nich už i kolorovaná. Většina fotek, které se dochovaly, pochází ze Spojených států.
Emočně silné snímky vznikají pochopitelně v nemocnicích. Ty jsou během epidemie často beznadějně přeplněné, budovat se tak musejí improvizované nemocnice.
Na historických fotografiích jsou často zachyceni mladí muži, což je dáno tím, že španělská chřipka fungovala opačně než dnešní covid-19. Před sto lety byli nejohroženější skupinou mladí lidé s dobrým organismem.
Pohřebnictví prožívá během podobných katastrof zlaté časy. Pohřeb člověka nakaženého koronavirem se neobejde bez ochranných pomůcek.
Když před pár dny v Německu oznámili, že uvažují nad opětovným nastartováním fotbalové soutěže, nikdo nerozuměl tomu, že by hráči měli nastoupit v rouškách a během zápasu si je několikrát měnit.
V minulosti se nošení roušek nevyhnulo ani vrcholovým sportovcům.
Ochranná rouška je nevyčerpatelné téma, slouží především jako zábrana před rychlejším šířením nemoci v populaci, ale už před sto lety si kladli otázku, proč ji nevyužít také jako módní doplněk.
Potřeba chránit zdravotníky pracující v první linii byla zjevná už v minulosti, dnes jsou ovšem ochranné obleky svou účinností zcela někde jinde.
Mezi nejdůležitější složky patřily před sto lety takzvané motorizované záchranné jednotky, které vyjížděly za nemocnými několikrát denně. Ochranu jim nabízely jen látkové roušky, o nichž dnes Světová zdravotnická organizace říká, že slouží spíše jako ochrana před šířením nemoci, ale zdravotníka by od nakaženého pacienta neuchránily.
Srovnání dnešních policistů a strážníků s těmi z časů španělské chřipky. Podobně jako zdravotnice, ani strážníci nemohli počítat s větší ochranou, než byly jednoduché roušky.
Dnes se uvádí, že španělská chřipka zabila po celém světě během dvou let padesát až sto milionů lidí. Pro tehdejší svět to byla rána o to děsivější, že se teprve oklepával z první světové války.
Fotogalerie |
