Kauza o nošení šátku na české škole, zdá se, opět nemá konce. Nejvyšší soud v Brně se totiž, na rozdíl od předchozích dvou rozhodnutí soudů, přidal na stranu Somálky, která se soudí se zdravotnickou školou v Praze. Podle soudu neměl zákaz šátku při teoretické výuce žádný legitimní cíl. Soud uvedl, že Česká republika musí akceptovat a tolerovat různé náboženské proudy.
Do sporu mezi studentkou a vedením školy v čele s ředitelkou Ivankou Kohoutovou se v minulosti zapojila řada politiků společně s Václavem Klausem mladším, Tomiem Okamurou nebo prezidentem Milošem Zemanem. Ten minulý rok ředitelce udělil medaili Za zásluhy o stát. Hrad ji tehdy označil za „statečnou ženu v boji s netolerantní ideologií“.
Na straně mladé Somálky byla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, jíž rozhodnutí soudu udělalo radost.
„Mám radost. I proto, že Nejvyšší soud v rozhodnutí vychází ze stejných principů, na nichž jsem postavila svůj právní názor na tento případ už v roce 2014. Současně je mi ale té studentky líto, protože se práva domáhá už šest let a tímto rozhodnutím pro ni věc ještě stále nekončí. Tento případ dokládá, jak těžké a náročné je pro oběť diskriminace domáhat se spravedlnosti,“ řekla ČTK Šabatová.
Žalovaná ředitelka zdravotnické školy Ivanka Kohoutová v doprovodu svého advokáta. Kohoutová popírá, že by studentka vůbec mohla být diskriminována.
Ředitelka Kohoutová odmítla vyjádření soudu komentovat, dokud se s ním blíže neseznámí.
Vyjádřit se naopak již stihl Tomio Okamura, kterého výrok soudu evidentně nepotěšil. „Neuvěřitelné dnešní rozhodnutí Nejvyššího soudu, které podle našeho názoru de facto podporuje islamizaci naší země!“ vyjádřil se Okamura s tím, že šátky to začíná a prosazením práva šaría to končí.
Ahmednuurová žádá od školy omluvu a šedesát tisíc korun. Dnešní výrok Nejvyššího soudu ČR jde proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 a Městského soudu v Praze, které se v minulých letech opakovaně přiklonily na stranu ředitelky školy.
„Normy společenského chování včetně odívání však žalobkyně užitím muslimského šátku neporušila, neboť zahalení vlasů obecně nevzbuzuje pohoršení, je u žen běžné nejen při pobytu venku, ale i uvnitř budov. Skutečnost, že způsob vázání hidžábu je v naší společnosti cizorodým prvkem, neznamená porušení norem společenského chování, mravnosti, respektive morálky,“ stojí ve vyjádření Nejvyššího soudu, podle něhož zahalení hidžábem nezvyšuje bezpečnostní rizika ani nekomplikuje identifikaci dívky.
„Nemůže-li být žalobkyně zahalena hidžábem a projevit tak své náboženské přesvědčení a víru, což má pro ni zásadní význam, dopadá na ni zákaz nošení pokrývek hlavy ve škole ve srovnání s ostatními studenty tíživěji. Je tím znevýhodněna oproti ostatním studentům, kteří jsou jiného náboženského přesvědčení, jehož symbolika nebyla zákazem pokrývek hlavy dotčena, anebo nejsou věřící,“ uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.
Fotogalerie |
