jít naiDNES.cz

Komentář: Zeman zachraňuje ČSSD svým požehnáním za pět minut dvanáct

Miloš Zeman | foto: Profimedia.cz

Žádné velké překvapení, vše podle předem daných not. Tak by se dal charakterizovat výsledek dvoudenního sjezdu ČSSD v Hradci Králové. Až na jednu výjimku. A tou je, ne úplně očekávaná, přímá podpora Miloše Zemana ve vystoupení před delegáty sjezdu. V něm prezident stranu podpořil a prohlásil, že jí dá svůj hlas v nadcházejících evropských volbách.

Co se týče volby vedení a poměrně radikální změny stanov, prošlo stávajícímu předsedovi Janu Hamáčkovi v podstatě všechno podle plánu. A Zemanovo požehnání je ten nejviditelnější bonus, který může ovlivnit část zběhlých voličů, aby se vrátili a v nadcházejících volbách vzali ČSSD na milost.

Jan Hamáček pro svůj klid na práci potřeboval odstavit z vedení „potížisty“ typu Jaroslava Foldyny a Jiřího Zimoly, což se mu v zásadě podařilo již před sjezdem. Jinak ale v mechanismu a způsobu zastoupení zachovala ČSSD vlastní tradiční postupy. S vírou ve změnu a oslovení nových voličů byli zvoleni místopředsedy Tomáš Petříček s Janou Maláčovou, matadory zastupuje Roman Onderka, poslance Ondřej Veselý, regiony Michal Šmarda a pokračující personální deficit dokresluje nezvolení pátého místopředsedy, kdy dostatek hlasů nedostali Tomáš Hanzel ani Lucie Orgoníková.

Miloš Zeman nemá pravdu, když ve svém projevu na sjezdu prohlásil, že pro ČSSD nebudou klíčové nadcházející eurovolby, ale až krajské volby v příštím roce. Naopak, pro sociální demokracii jsou naprosto zásadní i nadcházející evropské volby. Propadák v nich by byl signál, že strana už nemá potřebnou sílu a relevanci a nemá smysl s ní do budoucna počítat. Jsou to totiž sociální demokraté, kteří byli historicky jedním z hlavních motorů evropského sjednocování, vystavení stopky by pak bylo jasným signálem, že sympatie voličů s bezbřehou eurofilní politikou jsou v ČR definitivně pryč. ČSSD bude zkrátka bojovat o každý hlas a nemá vůbec jisté, že získá potřebných 5 %, nutných pro zisk alespoň jednoho europoslaneckého mandátu.

Na rozdíl od politické konkurence nenasazuje do voleb žádnou výraznou osobnost a nemá žádné výrazné politické téma.

Na proběhlém sjezdu se strana navíc neubránila nánosu politického kýče. Laciný manifest, který hovoří o „hnutích na jedno použití“ nebo „politických šmejdech“, bohužel ukazuje, že ČSSD si stále neuvědomuje hloubku a příčiny své vlastní krize. Zatímco Andrej Babiš se z nedávného sněmu ANO vrátil ještě silnější, Hamáček stále přešlapuje a ujišťuje: To nejhorší máme za sebou.

Co se týče blížících se evropských voleb, pak to nebudou městští progresivisté a multikulturalisté, kteří ČSSD zachrání. Zvolení Maláčové nebo Petříčka do vedení strany na tom může změnit pramálo. ČSSD se bude muset zásadně zaměřit na většinového voliče v produktivním věku a důchodce. Právě v tomto elektorátu se skrývá záblesk krátkodobého úspěchu, který však strana nutně potřebuje pro dlouhodobé přežití. A Zemanova podpora jí v tomto míření na terč pomáhá.

Pokud by se programově i personálně rozevlátá strana pustila do dalšího experimentování, může ztratit eurovolby i kraje. Po sjezdové vzpruze může přijít další pád do propasti.

Zemanova úspěšná politická kariéra se pozvolna uzavírá. Jedna z posledních věcí, kterou se může výrazněji zapsat do paměti voličů, je záchrana strany, kterou kdysi vytáhl na výsluní. Stranu, kterou sebevědomě přivedl hlavním vchodem do Strakovky, zachrání před definitivním pádem. Tato motivace je pro stávajícího prezidenta mnohem důležitější, než se mnohým jeho kritikům jeví. Vidět v prezidentově podané ruce i taktizování je sice namístě, Zeman by však působil směšně, kdyby po deklarované podpoře přišla vůči ČSSD záhy sprcha nesmlouvavé kritiky. Zeman moc dobře chápe vše, co souvisí se vzestupy i pády, poznal je sám v roce 2003, při tehdy ještě parlamentní volbě hlavy státu, i před první přímou volbou, kdy ho řada komentátorů a oponentů odepisovala jako nevolitelného outsidera. Dokázal se vrátit, a to ještě silnější. Vyjádření podpory sociální demokracii tak nelze vnímat pouze momentální pragmatickou optikou, ale jako realizaci dlouhodobé prezidentovy strategie.

Využití podpory k tlaku na odstoupení například neoblíbeného ministra Tomáše Petříčka nelze do budoucna vyloučit, na druhou stranu prezidentovým cílem určitě zůstává nepotopená ČSSD, například i jako obrana před stále silnějším Andrejem Babišem nebo nevyzpytatelným a ambiciózním Tomiem Okamurou. Prezidentova deklarace přichází za pět minut dvanáct. Hamáček může dokola opakovat, že strana realizuje ve vládě úspěšnou politiku a odráží se ode dna, realita je taková, že růst preferencí za posledního půl roku, pokud nějaký byl, se zatím pohybuje na úrovni statistické chyby.

Setkání Zemana a ČSSD na skončeném sjezdu lze nazvat jako opatrné sbližování dříve rozvedeného manželství.

Tento svazek zřejmě neměl být nikdy rozveden, protože ČSSD sklízí hořké plody nepodařené rozluky dodnes. Zeman si uvědomil, že jitřit staré rány donekonečna nemá smysl, pokus o velkorysost a smíření by jeho politickému působení dodalo další rozměr. Sociální demokracie zase musí přijmout, že podaná ruka prezidenta s padesátiprocentní podporou veřejnosti se neodmítá a nemusí se opakovat. Pokud se Zemanovi ve finále politické kariéry podaří ČSSD vytáhnout z bahna a uchránit před zánikem, bude to politický majstrštyk, který završí jeho úspěšné politické tažení.

Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 16:02 1. července 2019. Anketa je uzavřena.

  • Super
    15
  • Trapas
    13
  • Haha
    12
  • Sladký
    12
  • Cože
    11
  • Tvl
    11
Komentáře