Strmá politická kariéra „zázračného dítěte“, jak často média častují jedenatřicetiletého Sebastiana Kurze, bude bezpochyby korunována uvedením do funkce ministerského předsedy.
Jak mladý politik u celkem konzervativních Rakušanů zabodoval? Především jednoduchými slogany vyjadřujícími postoj Volkspartei k jednotlivým aktuálním tématům.
Kurzův program a hesla hluboce ladí se smýšlením rakouské společnosti. „Integrace prostřednictvím výkonnosti“, hlásá například návod na začlenění uprchlíků pomocí práce. Není náhoda, že Kurze volilo 36% občanů nad šedesát let. Slíbil, že Rakousko opět dovede na vrchol a pamětníci mu věří.
Tím, že se na druhém nebo třetím místě, po sečtení všech hlasů, umístila protiimigrační strana Svobodných, považovaná za rasistickou a antisemitskou, dělá evropským úředníkům vrásky. Je jasné, že velkorysý postoj k uprchlíkům, kdy dostávají podporu až 2000 eur měsíčně, zatímco rakouský důchodce po celoživotní práci 1000 eur, nebude nadále udržitelný, protože tady bude mezi lidovci a Svobodnými shoda.
Jako kdysi? Společně s Maďarskem
Sebastian Kurz patří s maďarským Viktorem Orbánem a chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou Kitarovićovou k politikům, kteří se rozhodujícím způsobem zasloužili o uzavření balkánské migrační trasy. Současný kancléř Christian Kern prezidenta Orbána, jemně řečeno, nemusí. Dá se tedy předpokládat citelné oteplení rakousko-maďarských vztahů. Již jako ministr zahraničí má Kurz se svým protějškem Peterem Szijjartem vztahy velmi dobré.
Není proto divu, že mezi nejhlasitější reakce evropského tisku na vítězství lidovců zní jedno: „Maďarsko a Polsko má nového spojence“ a předpokládá se změna poměru sil ve středoevropském regionu v protikladu k protiimigrační politice kancléřky Merkelové. Sebastian Kurz od počátku odmítal uprchlické kvóty, je zastánce striktně protimuslimských pravidel a islámský extremismus, bující nejen v mešitách ve Vídni, bude zcela jistě tvrdě potlačován.
Kurz svým vždy dokonalým zjevem, čistým oblekem a nagelovanými vlasy imponuje i samotným Němcům. „Proč my nemáme někoho takového?“ ptá se na titulní stránce deník Bild. To jasně ukazuje, že přes volební vítězství Merkelové existuje poptávka po rozhodnějším politikovi. A hodil by se i na české politické scéně. Pokud bychom hledali srovnání, mohli bychom vzdáleně uvažovat o Petrovi Machovi ze Svobodných.
O tom, jakým způsobem hodlá Kurz vládnout, leccos napovídá i jeho vlastní přístup k volebním kandidátkám lidovců. Tam si při jejich schvalování vymínil právo veta, přestože v minulosti o všem rozhodovaly stranické orgány. A vyšlo mu to. Sebevědomí a tah na bránu Kurzovi nechybí.
Fotogalerie |
192
18
6
5
4
4
